Je stále jasnější, že základní etické postoje v životě člověka pramení právě z jeho emočních schopností.

Dříve měli lidé jednu práci tři roky. Dnes mají tři práce najednou.

Čas se nehledá, ale vytváří.

S rozvojem platforem, které lze přizpůsobit i bez skutečného programování, se stále častěji objevuje termín citizen developer – občanský vývojář. Přestává platit, že se lidé musejí přizpůsobit počítačovým programům. Programy se přizpůsobují lidem.

Umění udělat z chaosu pořádek je dovednost, která má cenu zlata.

Už dnes toho technologicky zdatný člověk zastane víc než několik lidí, kteří
s technologiemi pracovat neumějí. S novými nástroji se tento rozdíl
ještě znásobí.

Namiř si to na měsíc. I když jej mineš, ocitneš se mezi hvězdami. Nebo taky zemřeš příšernou smrtí v bezedném prostoru…

Nenávidíš to, čím jsi, a chceš se stát něčím, čím se ve skutečnosti nikdy stát nemůžeš.

Člověk nemá vědět, jak zemře (vždyť každý z nás tajně doufá ve vlastní nesmrtelnost).

Nic v tomto světě se zjevně nestávalo jen tak náhodou. Všechno, co se dělo, mělo nějaký smysl, byl v tom nějaký skrytý řád.

Všichni máme svoje rituály, ale je třeba, aby měly smysl a přinášely užitek nebo útěchu, jinak jsou k ničemu.

Novinové příběhy jsou jako ryba vylovená z rybníka, která je zajímavá, jenom dokud je čerstvá, což není moc dlouho.