Odraz knižního světa v médiích: Historie knižních webů a cen

Čtenářská vášeň a literatura si vždy nacházely cestu do médií – od novinových recenzí a televizních klubů čtení až po dnešní živé diskuse na internetu. Knižní svět se s rozvojem online prostředí proměnil: vznikly specializované weby věnované knihám, digitální komunity čtenářů a literatura má své místo i na sociálních sítích. Následující článek mapuje vývoj knižních webů, představuje významné literární ceny a zkoumá vliv digitální éry na čtenářství.

Úvod

Propojení knih a médií prošlo v posledních dekádách bouřlivým vývojem. Zatímco dříve byly hlavními platformami pro literaturu noviny, časopisy a televizní pořady o knihách, nástup internetu dal knihám nový prostor. Čtenáři i autoři se přesunuli online, kde vznikly webové stránky věnované literatuře, internetové knihkupectví a zejména komunity sdružující nadšence do čtení. Knihy se tak staly součástí digitálního světa – od elektronických katalogů knihoven až po sociální sítě pro čtenáře. Tato integrace knih do online prostředí nejen usnadnila přístup k informacím o literatuře, ale také umožnila vznik celosvětových čtenářských komunit, v nichž mohou lidé sdílet své názory a doporučení na knihy v reálném čase.

Dnes existuje řada specializovaných knižních webů a platforem, které reflektují bohatost literárního světa. Najdeme jak rozsáhlé databáze knih a knihoven, tak komunitní weby plné recenzí a diskusí. Literatura pronikla i do prostředí sociálních médií – fenomény jako BookTok či Bookstagram ukazují, že knihy si našly pevné místo na sítích typu TikTok a Instagram. Tento článek představuje nejvýznamnější knižní weby doma i ve světě, popisuje jejich historii od prostých katalogů po živé sociální sítě, a také se věnuje přehledu prestižních literárních cen. Na závěr se zamyslíme nad tím, jak digitální éra a sociální platformy ovlivňují čtenářské návyky, prodej knih a literární trendy.

Nejvýznamnější knižní weby

Světové databáze a platformy

• Goodreads – Největší světová sociální databáze knih, spuštěná v roce 2007 manželi Otisem a Elizabeth Chandlerovými. Goodreads umožňuje uživatelům hodnotit knihy, psát recenze a katalogizovat si virtuální knihovnu. Od roku 2013 patří pod společnost Amazon. V září 2023 dosáhla tato čtenářská síť 150 milionů registrovaných členů, což z ní dělá nejpopulárnější web s recenzemi knih na světě. Goodreads dokonce uděluje vlastní ceny Goodreads Choice Awards na základě čtenářských hodnocení.
• LibraryThing – Americká platforma založená roku 2006 jako virtuální knihovna a komunita čtenářů. Umožňuje katalogizovat si přečtené tituly, sdílet metadata o knihách a zapojit se do diskusí. Základní funkce jsou zdarma do vložení 200 knih, poté je služba zpoplatněna. LibraryThing využívá data z knihovních katalogů (včetně Kongresové knihovny) a umožňuje importovat seznamy knih i z jiných služeb. Na rozdíl od Goodreads nabízí vícejazyčné rozhraní (částečně i v češtině) a klade důraz na propojení s knihovními databázemi.
• Amazon (Books) – Největší světové internetové knihkupectví, které začínalo v roce 1995 jako online prodejce knih. Amazon zásadně změnil způsob distribuce knih tím, že nabídl obrovský katalog titulů „od A do Z“ dostupný komukoli na internetu. Umožnil také čtenářské recenze u produktů, čímž z části předznamenal nástup sociálních knižních databází. Postupně se z Amazonu stal globální e-commerce gigant, ale knihy zůstávají klíčovou součástí jeho byznysu – ať už v podobě tištěných knih, e-knih pro čtečku Kindle, nebo audioknih.
• Google Books – Projekt společnosti Google zahájený v roce 2004 s cílem digitalizovat a zpřístupnit knihy z největších světových knihoven. Google Books (česky Google Knihy) umožňuje fulltextové vyhledávání v milionech naskenovaných knih. Zpočátku Google naskenoval přes 15 milionů svazků z knihoven jako Harvard, Oxford nebo Newyorská veřejná knihovna. Uživatelé mohou prohlížet náhledy knih (v rozsahu povoleném autorským právem), číst plné texty veřejně dostupných děl a získat informace o titulech včetně odkazů na koupi. Google Books výrazně přispěl k digitalizaci literárního dědictví a vytvořil nejrozsáhlejší online katalog knih na světě.

České weby

• Databáze knih – Největší česká a slovenská knižní databáze, spuštěná v roce 2008. Nabízí statisíce titulů, hodnocení čtenářů, komentáře, uživatelské recenze i bazar knih. Registrovaní uživatelé si mohou vést vlastní poličky přečtených knih, tvořit seznamy přání a zapojit se do diskusí. Databáze knih funguje komunitně – většina obsahu (nové knihy, anotace, biografie autorů) je spoluvytvářena samotnými čtenáři. Nechybí žebříčky populárních knih, čtenářské výzvy a další interaktivní prvky, které sbližují milovníky literatury v českém a slovenském prostředí.
• ČBDB.cz (Česko-Slovenská bibliografická databáze) – Knižní portál založený roku 2009 zaměřený na literaturu vydávanou v češtině a slovenštině. ČBDB obsahuje přes 175 000 knih a 85 000 autorů. Uživatelé mohou po registraci přidávat nové tituly, hodnotit a komentovat knihy či autory a najdou zde řadu žebříčků a přehledů. Portál je neustále vylepšován o nové funkce – nabízí například doporučování knih na míru, uživatelské diskusní fórum či možnost spravovat si vlastní seznamy knih. ČBDB, podobně jako Databáze knih, staví na aktivní komunitě čtenářů a sdílení informací o knihách.
• Kosmas.cz – Přední české internetové knihkupectví a e-shop s knihami. Kosmas funguje od roku 1999 jako online obchod nabízející širokou škálu titulů v češtině i cizích jazycích. Kromě prodeje tištěných knih a e-knih provozuje Kosmas také vlastní nakladatelství a na svém webu publikuje knižní aktuality, rozhovory a recenze. Jako jeden z nejstarších českých knižních e-shopů přispěl Kosmas k popularizaci nakupování knih online a dodnes patří mezi nejnavštěvovanější knižní portály.
• Luxor.cz – Online prezentace největší sítě kamenných knihkupectví v ČR (Knihy Dobrovský – Luxor). Web Luxor.cz kombinuje internetový obchod s knihami a literární magazín. Návštěvníci si mohou objednat knihy k doručení nebo vyzvednutí v prodejnách, ale také číst články, knižní tipy a sledovat literární akce, které knihkupectví pořádá. Značka Luxor je známa velkými knihkupectvími, zejména Palác knih Luxor na Václavském náměstí v Praze, a její web rozšiřuje služby této sítě do online prostoru.
• Martinus.cz – České rameno populárního slovenského online knihkupectví Martinus. Martinus patří na Slovensku k největším prodejcům knih a v posledních letech působí i v ČR prostřednictvím webu martinus.cz. Nabízí široký sortiment knih, e-knih i audioknih a láká na výborný zákaznický servis. Martinus se profiluje nejen jako e-shop, ale i jako komunita – organizuje čtenářské výzvy, vydává newslettery s doporučeními a podporuje lokální knižní akce. V Česku tak obohatil trh o další možnost, kde čtenáři mohou pohodlně nakupovat a objevovat knihy online.

Recenzní a komunitní platformy

• div.cz – Český kulturní web zaměřený na film, knihy a další umění. V sekci knih propojuje databázi knih, žebříčky, literární novinky i propojení s autory a tituly. Unikátní je kombinací databázového přístupu a odkazy napříč médii – knižní svět zde nestojí izolovaně, ale v dialogu s filmem, postavami i hrami.
• Literary Hub (LitHub) – Online literární magazín spuštěný v roce 2015 americkým nakladatelstvím Grove Atlantic ve spolupráci s webem Electric Literature. LitHub se stal jedním z hlavních zdrojů literárních článků, esejů, rozhovorů a ukázek z knih na internetu. Denně publikuje nové texty o literatuře a knihách od řady přispěvatelů, včetně známých spisovatelů. Nejedná se o databázi knih, ale spíše o kurátorský web sdružující kvalitní literární obsah – často slouží jako rozcestník do světa aktuální literatury a literární kultury.
• Book Riot – Největší nezávislý knižní web v Severní Americe, založený roku 2011 Jeffem O’Nealem a Clintonem Kablerem. Book Riot přináší směsici článků o knihách, recenzí, knižních žebříčků a zpráv ze světa literatury. Provozuje také oblíbené newslettery a několik podcastů zaměřených na knihy. Tento web si získal oblibu zejména mezi mladší generací čtenářů díky uvolněnému stylu a důrazu na rozmanitost žánrů i autorů. Book Riot ukazuje, že komunitní nadšení pro knihy lze úspěšně spojit s profesionální redakcí – výsledkem je živá platforma pro každého knihomola.
• Kirkus Reviews – Tradiční recenzní magazín s dlouhou historií sahající až do roku 1933. Kirkus začínal jako tištěný časopis založený Virginíí Kirkusovou a dodnes patří mezi nejvlivnější knižní recenzenty v anglofonním světě. Na webu KirkusReviews.com jsou publikovány odborné recenze knih (často ještě před jejich vydáním na trh), které slouží nakladatelům, knihovnám i čtenářům k orientaci v literárních novinkách. Kromě recenzí nabízí Kirkus i rozhovory s autory a každoročně uděluje vlastní ceny (Kirkus Prize). Přestože jde o profesionální kritický magazín, jeho obsah volně přístupný online oslovuje širokou komunitu vážných zájemců o literaturu.
• The Millions – Online literární časopis (litblog) založený roku 2003 C. Maxem Mageem. The Millions publikuje články o literatuře, kulturní eseje, autorské sloupky a také knižní recenze. Proslulé jsou zejména jejich každoroční přehledy nejočekávanějších knih (tzv. Great Book Preview) a koncoroční literární bilance. Web si zakládá na kvalitních textech od různých autorů a na nezávislém pohledu mimo hlavní proud. V roce 2019 byl The Millions akvírován časopisem Publishers Weekly, přesto si zachoval svůj osobitý hlas. Mezi komunitními literními weby představuje The Millions kombinaci magazínu a blogu, který dává prostor literárním nadšencům i kritikům a propojuje je v diskusi nad knihami.

Vývoj knižních webů – od katalogů po komunity a sociální sítě

První knižní weby vznikaly již v 90. letech 20. století souběžně s rozvojem internetu. Zpočátku šlo o jednoduché online katalogy a internetová knihkupectví – typickým příkladem je start Amazonu v roce 1995, který se prezentoval jako „největší knihkupectví na světě“ a nabídl miliony titulů dostupných přes web. V knihovním sektoru se zase objevily online katalogy (OPAC) zpřístupňující sbírky veřejných knihoven. Tyto rané projekty kladly důraz na přehlednost a vyhledávání knih, ale interakce s uživatelem byla minimální.

S nástupem éry Webu 2.0 v první dekádě 21. století se knižní weby začaly měnit v interaktivní platformy. Klíčovým zlomem byl rozmach sociálních sítí a uživatelského obsahu: čtenáři už nechtěli jen pasivně prohlížet katalogy, ale i sdílet své názory, hodnotit knihy a komunikovat s ostatními. To vedlo ke vzniku specializovaných sociálních sítí pro milovníky knih jako je Goodreads (2007) nebo LibraryThing (2006) – tyto služby propojily databázi knih s komunitními funkcemi. Uživatelé si mohou vytvářet vlastní poličky, psát recenze a dávat doporučení, čímž se z jednoduchých databází staly živé komunity čtenářů. Sociální sítě pro čtenáře vytvořily na webu prostor, který pomáhá lidem se stejnou láskou ke knihám navazovat nové vztahy a komunity. Dříve nemyslitelná propojení mezi čtenáři z různých koutů světa se stala běžnou realitou.

Vývoj pokračoval integrací s velkými platformami a mobilními technologiemi. Amazon po roce 2010 posílil svou komunitní složku akvizicí Goodreads, čímž propojil databázi knih s obchodem a čtečkami Kindle. Lokální verze knižních databází (jako česká Databáze knih či ČBDB) nabídly obsah v národních jazycích a přizpůsobily funkce domácím čtenářům. Zároveň blogeři a online magazíny přinesli literatuře další rozměr – vznikaly osobní knižní blogy, podcasty o čtení a weby s literárními články (např. LitHub či Book Riot). Tyto projekty obohatily online prostředí o kurátorský pohled na literaturu a propojily tradiční literární kritiku s internetovou kulturou.

Od konce 2. dekády 21. století se hranice mezi knižními weby a obecnými sociálními sítěmi začaly stírat. Knižní databáze umožňují propojení účtů s Facebookem či Twitterem, autoři a nakladatelé jsou aktivní na všech myslitelných platformách a čtenářské komunity vznikají i na mainstreamových sociálních sítích. Vývoj knižních webů tak směřuje k ještě větší provázanosti – literatura je dnes online všudypřítomná, ať už v podobě specializované databáze, recenzního webu nebo trendu na TikToku.

Literární ceny

Nejvýznamnější světové ceny

• Nobelova cena za literaturu – Uděluje ji švédská Akademie od roku 1901, patří mezi nejprestižnější ocenění vůbec. Nobelova cena oceňuje celoživotní dílo nebo významný přínos autora světové literatuře. Každoročně ji získá jeden spisovatel (výjimečně dva), často zohledňuje celkové působení v literatuře. Jediným českým nositelem je Jaroslav Seifert (1984). Nobelova cena má obrovský mediální ohlas a laureátům zpravidla celosvětově zvýší prodeje knih a prestiž.
• Bookerova cena (The Booker Prize) – Nejvýznamnější literární cena ve Velké Británii, udělovaná od roku 1969 za nejlepší anglicky psaný román. Původně byla omezena na autory ze zemí Commonwealthu a Irska, od roku 2014 může nominovat jakýkoli román psaný anglicky a vydaný v UK. Bookerova cena proslavila řadu dnes slavných autorů (např. Salman Rushdie, Margaret Atwood) a vítězné knihy se často stávají mezinárodními bestsellery. Existuje i Mezinárodní Bookerova cena, oceňující překladovou beletrii.
• Pulitzerova cena – Prestižní americké ocenění, založené novinářem Josephem Pulitzerem. Udílí se od roku 1917 v mnoha kategoriích, z nichž nás zajímá především Pulitzerova cena za literaturu (konkrétně za prózu / fiction, dále se udílí i za drama a poezii). Každoročně vyhlašuje Kolumbijská univerzita vítěze za nejlepší literární díla amerických autorů. Pulitzerova cena za beletrii zviditelnila takové klasiky jako je například Jih proti Severu (Margaret Mitchellová) či Stařec a moře (Ernest Hemingway). V americkém kontextu jde o jednu z nejvyšších poct pro spisovatele.
• Goncourtova cena – Nejprestižnější francouzské literární ocenění, udělované již od roku 1903. Porota složená z členů Académie Goncourt vybírá každoročně nejlepší francouzsky psaný román roku. Zajímavostí je, že finanční odměna je symbolických 10 €, prestiž ceny však laureátům zajišťuje vysoké náklady a uznání. Goncourtova cena proslavila mnoho významných francouzských autorů 20. století. Tradičně se vyhlašuje v listopadu a ve Francii jde o literární událost roku, kterou sleduje i široká veřejnost.
• National Book Award – Národní knižní cena USA, každoročně oceňuje nejlepší knihy amerických autorů. Udílí se od roku 1950 a má několik kategorií (beletrie, non-fiction, poezie, literatura pro mládež aj.). National Book Award byla založena s cílem podpořit kvalitní domácí literaturu – laureáty jsou jak proslulí spisovatelé (např. William Faulkner, John Updike), tak nové objevy americké literární scény. Ceremoniál předávání probíhá každý podzim v New Yorku a vítězné knihy získávají výraznou publicitu v USA.

České a regionální ceny

• Magnesia Litera – Nejprestižnější česká literární cena, udělovaná od roku 2002 Sdružením Litera. Magnesia Litera má za cíl propagovat kvalitní literaturu a každoročně oceňuje knihy v několika kategoriích (próza, poezie, kniha pro děti, naučná literatura aj.), včetně hlavní ceny Kniha roku. Součástí je také Cena čtenářů. Vítězství v Magnesii Liteře obvykle znamená zvýšený zájem čtenářů a médií – např. ocenění pomohlo zviditelnit autory jako Radka Denemarková, Bianca Bellová či Marek Šindelka. Jde o výroční literární svátek české knižní scény spojený s ceremoniálem, jenž vysílá i Česká televize.
• Cena Josefa Škvoreckého – Ocenění udílené od roku 2007 za nejlepší původní českou prózu daného roku. Založila ji Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého. Cena se zaměřuje na české romány či povídkové knihy a jejím posláním je podpořit domácí prozaiky. Vítěz získává finanční odměnu (dříve 250 000 Kč) a prestiž spojenou se jménem významného exilového spisovatele Josefa Škvoreckého. Mezi laureáty patří např. Jan Balabán, Petra Hůlová nebo Martin Ryšavý. Součástí ceny bývala i studentská část pro mladé autory.
• Literární cena Knižního klubu – Cena pořádaná nakladatelským domem Euromedia (značka Knižní klub) od roku 1995. Je specifická tím, že se jedná o soutěž pro dosud nevydané rukopisy: přihlásit se může každý autor s původním českým dílem. Vítězný rukopis pak Knižní klub vydá knižně a autor získá odměnu (cca 100 000 Kč). Tato cena pomohla objevit řadu nových talentů české literatury – debutovali takto např. spisovatelé Hana Andronikova či Jan Poláček. Literární cena Knižního klubu dlouhodobě podporuje začínající autory a umožňuje „rukopisům ze šuplíku“ dostat se na pulty knihkupectví.
• Cena Jiřího Ortena – Udělována od roku 1987 a určena mladým autorům do 30 let za výjimečné prozaické nebo básnické dílo v českém jazyce. Cena nese jméno básníka Jiřího Ortena a klade si za cíl podpořit nastupující generaci spisovatelů. Organizátorem je Svaz českých knihkupců a nakladatelů ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy. Vítěz získává finanční odměnu (50 000 Kč) a především publicitu a uznání literární obce. Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena najdeme dnes již etablované autory, kteří cenu získali na počátku kariéry – například básnířku Terezu Boučkovou (1990), prozaika Jana Nováka (1984, tehdy neoficiálně) nebo Marka Šindelku (2006). Cena Jiřího Ortena je vnímána jako prestižní ocenění pro mladé talenty.

Festivalová a žánrová ocenění

• Hugo Awards – Ceny za nejlepší díla žánru sci-fi a fantasy, poprvé udělené na světové sci-fi konferenci Worldcon v roce 1953. Hugo Awards jsou hlasované fanoušky (účastníky Worldconu) a patří k nejstarším oceněním v oblasti fantastiky. Kategorie zahrnují nejlepší román, novelu, povídku atd. Zisk „Huga“ je pro autora science fiction či fantasy obrovskou poctou – např. spisovatelé Robert Heinlein, Ursula K. Le Guinová či Neil Gaiman patří mezi vícenásobné vítěze. Cena Hugo dokládá význam fanouškovské základny, která se formuje na konvencích a online, a její vliv na úspěch žánrových knih.
• Nebula Awards – Americké ceny udělované od roku 1965 Sdružením amerických spisovatelů science fiction a fantasy (SFWA). Na rozdíl od cen Hugo, které volí fanoušci, o Nebulách rozhodují samotní autoři (členové SFWA). Oceňují tak „nejlepší román/novelu/povídku roku“ očima tvůrců žánru. První Nebulu za román získal Frank Herbert za Dunu (1965) a od té doby se mezi laureáty objevují největší jména sci-fi a fantasy literatury. Nebuly jsou udělovány každoročně na slavnostním banketu SFWA a představují vrchol profesního ocenění v žánru.
• Edgar Awards – Ceny pojmenované po Edgaru Allanu Poeovi, udělované organizací Mystery Writers of America za nejlepší detektivní a krimi tvorbu. Edgar Awards se předávají každoročně od roku 1946 a zahrnují kategorie jako nejlepší román, prvotina, povídka či kritická studie o detektivkách. Získat „Edgara“ je prestižní záležitost pro autory thrillerů a detektivek – mezi oceněnými jsou Agatha Christie, Stephen King i současné hvězdy žánru. Tyto ceny odrážejí oblibu detektivního žánru zejména v angloamerické kultuře a zdůrazňují význam kvalitní žánrové literatury.
• Goodreads Choice Awards – Výroční ceny komunity uživatelů Goodreads, udělované od roku 2009 na základě čtenářského hlasování. Goodreads Choice Awards mají desítky kategorií pokrývajících různé žánry (od beletrie přes fantasy a romanci po non-fiction či poezii). Unikátní je, že o vítězích nerozhoduje odborná porota, ale přímo čtenáři svými hlasy – jde tedy o „cenu čtenářských sympatií“. Vzhledem k masivní uživatelské základně Goodreads (miliony aktivních čtenářů) jsou výsledky těchto cen dobrým indikátorem čtenářských trendů roku. Vítězné knihy se často pyšní označením „Goodreads Choice Winner“ a získávají publicitu napříč internetem.

Vliv digitální éry a sociálních sítí

Digitální technologie a sociální sítě změnily způsob, jakým objevujeme a diskutujeme knihy. Vznikly nové fenomény, jako je BookTok – komunita na platformě TikTok, kde zejména mladí čtenáři v krátkých videích nadšeně doporučují knihy. BookTok se zformoval kolem roku 2020 a během pandemie covidu-19 explodoval v popularitě. Dominují mu žánry jako young adult, fantasy a romance a krátká emotivní videa dokážou z méně známých titulů udělat doslova přes noc bestsellery. Podobně Bookstagram na Instagramu představuje komunitu, kde lidé sdílejí estetické fotografie knih, své knihovny, úryvky textů a minirecenze v popiscích. BookTube je pak označení pro YouTube kanály zaměřené na knihy – booktubeři natáčejí videa s recenzemi, „unboxingy“ knihovních úlovků či čtenářskými výzvami. Tyto tři platformy oslovují zejména mladší generaci a využívají vizuální formu prezentace knih, což literatuře získává nové fanoušky.

Mnohá knihkupectví dokonce zřizují speciální sekce věnované knihám populárním na TikToku. Sociální sítě mají prokazatelný vliv na prodeje knih – například vlna BookToku koncem roku 2020 zvedla zisky nakladatelství Bloomsbury o 220 % a v roce 2021 narostl celkový prodej knih v USA o 9 %. Knihy, které se stanou virálními na TikToku či Instagramu, se často vracejí do žebříčků bestsellerů i po letech od vydání. Příkladem je román Achilleova píseň Madeline Millerové (2011), který díky BookToku zažil masivní nárůst popularity okolo roku 2021. Podobně román Námi to končí (Colleen Hooverová, 2016) se stal globálním hitem až poté, co o něm začaly kolovat emocionální reakce na TikToku. Nakladatelé a knihkupci reagují vydáváním speciálních „BookTok edic“ s poutavými obálkami a v knihkupectvích najdeme regály označené jako „TikTok made me buy it“.

Digitální éra také propojila čtenářskou komunitu napříč hranicemi. Díky sociálním sítím mohou čtenáři z různých zemí sdílet doporučení a diskutovat – hashtagy jako #BookTok, #Bookstagram či #instabook vytvářejí globální konverzace o knihách. Autoři navazují přímý kontakt s fanoušky prostřednictvím Twitteru, Facebooku či Instagramu, pořádají živé streamy besed a čtení. Trendy ze sítí ovlivňují vydavatele (kteří sledují, jaké téma zrovna „frčí“ online) i knihkupce (zařazující do nabídky knihy populární na síti). Celkově lze říci, že digitální média demokratizovala literární diskurz – vedle tradičních kritiků nyní výrazně udávají tón i amatérští nadšenci a influenceři. Literatura se stala interaktivnějším zážitkem: čtenáři mohou okamžitě sdílet dojmy, vytvářet fanouškovská umělecká díla, memy či videa inspirovaná oblíbenými knihami a motivovat tak další ke čtení.

Závěrem, odraz knižního světa v médiích dnes nabývá mnoha podob. Klasické literární ceny získávají pozornost médií a ovlivňují kánon kvalitní literatury, zatímco knižní databáze a sociální sítě vytvářejí prostor pro každodenní literární život komunity čtenářů. Knihy jsou díky digitálním technologiím dostupnější než kdy dříve – ať už formou e-knih, online recenzí nebo virálních videí. Přesto zůstává podstatou to hlavní: příběhy a myšlenky, které si lidé prostřednictvím knih vyměňují. Ať už v tištěné podobě nebo na obrazovce telefonu, literatura nadále žije a rozvíjí se v dialogu se svými čtenáři, který dnes probíhá na globální úrovni.