Jaroslav Seifert (1901)

Jaroslav Seifert
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Série: Hledači nebe

všechny knihy (35)


Maminka

Maminka (2022)

Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vijío, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. Tentokrát je doprovázejí ilustrace Jany Kiselové-Sitekové.


Morový sloup

Morový sloup (2022)

Básnická sbírka obsahuje verše z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poprvé začaly verše kolovat v samizdatu v roce 1973. V sedmdesátých letech vyšla sbírka několikrát v zahraničí, v Čechách poprvé až v roce 1981. Doslov doc. Jiří Brabec.


Všecky krásy světa / Co všechno zavál sníh / Dodatky

O svých memoárových textech básník říkával, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené "do malých příhod a příběhů, většinou rozmarných, ale i teskných a pochmurných". Soubor krátkých próz Všecky krásy světa je poskládán z desítek takových malých příběhů; jejich záběr je široký - rodný Žižkov, milovaná Praha, Kralupy nad Vltavou, lidé známí od dětství i respektovaní v dospělosti, spolužáci, sousedé, a především umělci, s nimiž se básník během života setkal... Kniha prodělala nejen složitou cestu po nakladatelstvích, ale i neobyčejný vlastní vývoj. Na počátku sedmdesátých let požádal fotograf Oldřich Rakovec básníka, zda by jeho snímky nedoprovodil pro knižní vydání svým textem. Knihu tvůrci připravili, měla se jmenovat Co všechno zavál sníh a vyjít v nakladatelství Albatros. Záhy byl však rukopis vyřazen z edičního plánu. Básník přesto pokračoval v psaní - textů přibývalo a nabývaly na rozsahu. Před konečným tvarem knihy vznikaly tři verze, které se od podoby textů v knize někdy liší nejen názvem, pozměněným tématem, ale především rozsahem. V sedmdesátých letech u nás kniha vyjít nesměla, čtenáři však rukopis opisovali a v roce 1976 některé kapitoly představila Vlasta Chramostová ve svém Bytovém divadle (Nadace Charty 77 posléze poskytla podporu pro vydání gramofonové desky s výběrem tohoto čtení v nakladatelství Šafrán v Uppsale). Některé kapitoly vyšly strojopisně v "samizdatových" edicích a pak v edicích Kvart a Česká expedice. Roku 1983 a 1985 vydal knihu Československý spisovatel, ovšem poznamenánu mnoha cenzurními zásahy. Necenzurované a doplněné vydání známe až z let 1993 a 1999. Předkládané vydání v řadě Díla, jímž celou řadu vlastního Seifertova díla uzavíráme, obsahuje tato doplněná vydání, ale též soubor Co všechno zavál sníh, který vyšel v Albatrosu roku 1992 a nyní je rozšířen o texty z verzí rukopisných, jež dosud nebyly nikde pojednány. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond a Města Kralupy nad Vltavou.


Mamička

Mamička (2016)

Popis není dostupný


Chlapec a hvězdy

„Dejte mi, chlapci, trochu hlíny, chtěl bych si s vámi stavět hráz a nedívat se na hodiny a neslyšet, jak míjí čas“ Letos uplynulo třicet let od smrti jednoho z největších českých básníků Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu. Připomínáme si jeho tvorbu jednou z nejkrásnějších sbírek Chlapec a hvězdy, jež hluboce ovlivnily zejména mladé čtenáře. Jaroslav Seifert se narodil v roce 1901 do nuzných poměrů a podstatnou část života prožil na pražském Žižkově, kde také studoval na gymnáziu. Ve dvacátých létech už byl považován za jednoho z význačných představitelů československé umělecké avantgardy. Posléze se kromě vlastní tvorby věnoval i novinařině, přičemž pracoval v nejrůznějších listech a časopisech, ovšem po roce 1949 se začal věnovat výhradně literatuře. Nejvýmluvněji o básníkově životní i tvůrčí cestě vypovídá jeho vzpomínková kniha Všecky krásy světa.


Dílo J.Seiferta 14. - Publicistika (1939-1986)

Závěrečný svazek v rámci DJS asi nejpřekvapivějších knih - knih Seifertovy publicistiky - přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice). Období po Únoru 1948 již básníkovu dlouholetou spolupráci s denním tiskem fakticky ukončuje, po letech odmlčení se teprve od druhé poloviny 50. let objevují nečetné veřejné projevy, jako např. vystoupení na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956). Významná je činnost v rehabilitační svazové komisi na konci let šedesátých, 1969 je Seifert zvolen předsedou Svazu českých spisovatelů. Normalizační léta ovšem opět znamenají oficiální odmlčení, Seifert je jedním ze signatářů Charty 77. Ostudou vládnoucího režimu zůstává, že i přes básníkovu čtenářskou popularitu a udělení Nobelovy ceny za literaturu (1984), umožňuje publikování jeho textů jen v omezené (např. nákladem) či rovnou cenzurované podobě. Svazek přináší i všechny příležitostné texty jako úvody ke knihám, novoročenky, otevřené dopisy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond a Města Kralupy nad Vltavou.


Ty, lásko, pozdravena buď!

Popis není dostupný


Dílo J.Seiferta 4.

Čtvrtý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu - jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího druhu, od rozmarů počasí přes sportovní výsledky nedělních derby, politické a kulturní aféry první republiky (aktivity Jiřího Stříbrného, polemika s J. S. Macharem) či světovou situaci (nástup a vzmach hitlerovského Německa, španělskou občanskou válku) až po nadčasovější a cyklická témata jako je začátek školního roku či svátek Prvního máje, což umožňuje sledovat vývoj Seifertových básnických motivů. Některé z těchto veršů ilustrované významným karikaturistou Františkem Bidlem Jaroslav Seifert shrnul do několikrát vydané satirické sbírky Zpíváno do rotačky, část těchto veršů obsahuje Dílo Jaroslava Seiferta editované A. M. Píšou (1957). Svazek tak přináší knižně dosud nepublikovaný pandán k samostatným sbírkám Jaroslava Seiferta i jeho publicistice z daného období. Obsahuje rovněž několik drobných překladů z té doby, obvyklé různočtení, vysvětlivky a jmenný rejstřík - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond, Města Kralupy nad Vltavou a Nadace Charty 77.


Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 5

Pátý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší texty, které se dobou svého vzniku překrývají s již vydanými svazky DJS, které přinesly sbírky poprvé vydané v období Protektorátu Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most (sv. 6) a Ruka a plamen (sv. 7). Spodní časovou hranicí svazku se edice překrývá též s texty, jež autor shrnul do sbírky Zpíváno do rotačky, přičemž toto překrytí se projevilo i na přesunu některých básní z této sbírky do Jara, sbohem (1. vydání 1937). Sbírka Jaro, sbohem byla ve svých dalších vydáních (1942, 1944) značně rozšiřována a později dále upravována. Druhá část edice přináší sbírku Přilba hlíny (1. vydání 1945), do níž autor zařadil též předválečné knihy Osm dní (1937) a Zhasněte světla (1938). Obě editované sbírky prošly bouřlivým vývojem na rovině kompozice sbírky (autor např. do složení Přilby hlíny zasahoval ještě v 80. letech), jejich básně jsou ovšem také velmi bohaté na textové změny, které detailně zachytí systém různočtení.


Dílo Jaroslava Seiferta

Na rozdíl od svazku 12, který do svého čela vystavil celek vzpomínkových Hvězd nad Rajskou zahradou, přináší druhý svazek Seifertovy publicistiky rozmanitou škálu drobných textů. Poprvé knižně shrnuje v úplnosti básníkovy fejetony, sloupky, glosy, kurzivky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, filmový scénář, medailony, předmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách a veřejné projevy z let 1933-1938, kdy Seifert vedl kulturní rubriku sociálnědemokratického deníku Ranní noviny. Ty se mu staly hlavní publikační platformou (otiskoval zde také své časové, příležitostné verše), kromě nich přispíval také do Práva lidu (a Večerníku Práva lidu), ojediněle do dalších periodik. Vedle řady básnických portrétů, úvah o básnickém údělu, záběrů pražských lokalit (nejednou vzpomínkově laděných) a intenzivní reflexe dění na domácí divadelní scéně poutá nutně v těchto letech Seifertovu pozornost řada šokujících a tísnivých událostí: nástup nacismu v sousedním Německu, občanská válka ve Španělsku, úmrtí F. X. Šaldy a T. G. Masaryka, projevy nesnášenlivého nacionalismu v části českých kulturních kruhů, mnichovská dohoda. V roce 1938 se takřka všudypřítomným úběžníkem stává otázka národního bytí. Svazek obsahuje také oddíl Dubií a závěrem oddíl Společných prohlášení, na nichž se Seifert nepodílel autorsky, nicméně svým podpisem se s nimi ztotožnil. Součástí svazku jsou dokumentární dobové ilustrace a jmenný rejstřík. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Nadace Charty 77, Nadace Český literární fond, partnerství Hlavního města Prahy a Města Kralupy nad Vltavou.


Tichý dvojhlas

Kniha odhaluje lidský rozměr obou velikánů verše a slova. Velký časový odstup (dopisy jsou z let 1973-1985) neubral nic z hlavního odkazu jejich dialogu. Tím je prostý a čistý vzájemný vztah, pokora a úcta protagonistů k univerzálním hodnotám lidské morálky, co jsou atributy tvořící základ jejich tvorby. Kniha v českém a slovenském jazyce (mateřské jazyky autorů) obsahuje faksimile vybraných rukopisů, méně známé fotografie a kolekce ilustrací Oldřicha Kulhánka a Vladimíra Gažoviče. Součástí knihy je CD se záznamem současného přednesu veršů J. Seiferta v podání L. Chudíka a DVD se záznamem literárního pořadu České televize "Býti básníkem, býti hercem..." z 1996.


Na vlnách TSF

Podobně jako u knihy-manifestu, Revolučního sborníku Devětsil, ze zimy roku 1922 uvádíme dva editory: Jaroslava Seiferta (1901–1986) a Karla Teiga (1900–1951), měli bychom i u sbírky Na vlnách TSF z počátku roku 1925 uvádět autorství obou čelných protagonistů meziválečné avantgardy a zakládajících členů Uměleckého sdružení Devětsil. Karel Teige upravil verše svého přítele Jaroslava Seiferta do podoby originálních typografických básní. Údajně přitom „vybral“ snad všechny kasy s písmy, které v Obzinově tiskárně našel. Každopádně tak věrně naplnil nároky poetismu na svět a báseň: poezii pro více smyslů. Seifertovy všemi krásami světa okouzlené verše jsou uvedeny gaminsky převrácenou parafrází slov Karla Hynka Máchy: Na tváři lehký žal / hluboký v srdci smích. S bezdrátovou jednoduchostí nás přenášejí tu do Paříže (s Teigem ji Seifert navštívil 1924), tu k ananasům, do Austrálie, Marseille, New Yorku, opakovaně k moři i na vltavské nábřeží... Tak, jak to Télégraphie sans fil (doslova z francouzštiny: telegrafie bez drátů) umožňuje. Vždyť největší starostí onoho lyricky zachmuřeného já jsou právě sladce jednoznačné cíle cest svatebních; když umírat, tak nejlépe láskou... V pozdějších vydáních vycházel Seifertův mladistvý manifest pod titulem Svatební cesta (1938). Pochopitelně – jiný kontext české poezie stěží umožňoval podruhé vstupovat do stejné řeky, i tvůrčí cesty někdejších druhů se zčásti rozešly – Teige se stal mnohostranným výtvarným teoretikem a přiklonil se k surrealismu, Seifert po rozchodu s komunistickou stranou (1929) zakotvil jako sociální demokrat především u práce novinářské. První vydání Na vlnách TSF se postupně stalo vzácným tiskem, a tak jedině kouzlo reprintů nám dnes umožňuje sestoupit znovu k pramenům této vizuální a až hedonistické poezie. Jako reprint vychází sbírka popáté, tentokrát v nejvěrnější podobě a dvou samostatných mutacích – v původní české a v anglicko-české úpravě (remake) Zdeňka Trinkewitze v překladu Dany Loewy. Její překlad získal v USA několik cen, např. American Literary Translators Association Prize (1994).


Svatební cesta

Popis není dostupný


Větvička jívy

Po delší odmlce se dostává čtenáři do rukou nový výběr básní nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Podkladem pro tuto knihu se stalo několik bibliofilských tisků, jež vycházely v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století v Klubu přátel umění ve Zlíně. Výbor zahrnuje 23 básní s doprovodem 28 reprodukcí grafických listů Oty Janečka.


Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 12

První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svojí básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult, Rovnost, Ranní noviny, Právo lidu, Rozpravy Aventina, Literární noviny ad.). První svazek zahrnuje všechny dostupné Seifertovy prozaické texty z let 1921–1932. Titul Hvězdy nad Rajskou zahradou jsme zvolili podle knížky vzpomínek, kterou Seifert vydal samostatně roku 1929. V dalších částech otiskujeme chronologicky seřazené fejetony, které často přibližují básníkovy životní osudy, dále řadu jeho komentářů k umělecké tvorbě a kulturně politických statí, v nichž se zračí cesta od mladistvého nadšení z revoluční vize až k deziluzi a k ráznému rozchodu s komunistickou ideologií. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky. Svazek obsahuje též kolektivní provolání, která Seifert podepsal, včetně prohlášení sedmi komunistických spisovatelů proti vedení komunistické strany z roku 1929.


Všecky krásy světa

Popis není dostupný


Ruce Venušiny

Kniha "Ruce Venušiny" s podtitulem Výbor z poezie spadá do žánru Romány. Autorem je Seifert Jaroslav. Obsahuje 384 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Labyrint" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.


Co všechno zavál sníh

Popis není dostupný


Mozart v Praze

Popis není dostupný


Koulelo se, koulelo

Popis není dostupný


Světlem oděná; Kamenný most

Popis není dostupný


Prsten Třeboňské madoně

Popis není dostupný


Polibek na cestu

Popis není dostupný


Kouzelná lucerna

Popis není dostupný


Přilba hlíny

Popis není dostupný


Světlem oděná

Popis není dostupný


Zhasněte světla

Popis není dostupný


Poštovní holub

Popis není dostupný


Býti básníkem

Popis není dostupný


Nadchází ráno

Série: Hledači nebe

Zadní obálka trochu poškrábaná, jinak stav velmi dobrý.Ilmar s mladým Marcusem jsou stále na útěku. Akční úniky a popisy bitek, neuvěřitelná místa v kulisách alternativní Evropy, to vše prokládané úvahami, svéráznou Ilmarovou filozofií a pozvolným Marcusovým dospíváním. Okamžik rozhodnutí se blíží a nikdo si není jist tím, co je správné a co ne. Skupina uprchlíků se rozrůstá, už jich je příliš mnoho a smyčka se stahuje. * Typicky „lukjaněnkovská“ fantastika – úchvatně živá a svíravě hořká. Kniha, která nenechá nikoho lhostejným…


On the Waves of TSF / Na vlnách TSF

The famous modernist manifesto Revolutionary Anthology Devětsil, published in the winter 1922, lists two editors, Jaroslav Seifert (1901-1986) and Karel Teige (1900-1951). Similarly, we should preface the 1925 collection Na vlnách TSF (On the Waves of TSF) with the names of these two authors, leading representatives of the Czech avantgarde between the two World Wars and founding members of the artists' group Devětsil. Karel Teige laid out the verses of his friend Jaroslav Seifert as striking typographical poems. Purportedly, he "depleted” nearly all the font cases he could find at Obzina's printing shop. In any case, he faithfully fulfilled the precepts of poetism about the world and poetry-to be multisensory. Imbued with "all the beauties of the world,” Seifert's verses are introduced with a mischievously reversed paraphrase of Karel Hynek Máchas (1810-1836) famous words: Light grief on the face / Deep laughter in the heart. With the effortlessness mimicking wireless transmission, Seifert and Teige transport us to Paris (Seifert visited the City of Light with Teige in 1924), to places where pineapples grow, to Australia, Marseille, New York, to distant ocean shores, and back to the banks of the Vltava river in Prague-all this facilitated, as it were, by Télégraphie sans fil (literally from French: wireless telegraphy). To be sure, the greatest concern of the lyrically gloomy narrator is joyfully unambiguous honeymoon destinations; if die we must, let us die of love... In subsequent editions (1938), Seifert's youthful manifesto was titled Svatební cesta (Honeymoon). Understandably so, because the changed circumstances of Czech poetry hardly allowed for stepping into the same river twice; the former associates parted ways in their creative endeavors. Teige became a multifaceted art theoretician and embraced surrealism. After breaking with the communist party in 1929, Seifert became a lifelong social democrat and devoted himself primarily to newspaper journalism. The first edition of Na vlnách TSF gradually became rare until only reprints allowed us to explore the sources of this visual, almost hedonistic poetry. As a reprint, the collection is appearing for the fifth time, this time in its most faithful facsimile incarnation and in two independent permutations-in the original Czech version and as an English-Czech remake by Zdeněk Trinkewitz, translated by Dana Loewy. The Czech-born translator lives in the United States where early in her career, she won a student translation prize by the American Translators Association (1992). Subsequently, she received an honorary mention by the foremost Czech translators association and her translations of Jaroslav Seifert's early work were published in 1997 by Hydra Books, a division of Northwestern University Press.


Milostná píseň

Popis není dostupný


Milostná rondeaux

Popis není dostupný

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy