Jak je studený! Jako mrazy na rozkvetlé zahrady padají jeho slova.

Vždyť život lidí učených je kámen na tisíce stěn broušený. Úhly jsou příliš tupé. Nikde se nic nezlomí náhle, bezvědomě.

A jaká pak budu žena, když mě každý omrzí? Což vdám-li se, vdám se jen za takové nedočtené noviny, budou-li které tak dlouhé, abych nestačila dočíst. A dočtu-li potom, po svatbě, co bude?

Učím se, učím, ale tak, jako když květiny suší pro herbář! Louku domů vzít nelze. A tak nezbývá než vzít po zvadlé květině.

Mně je s poznáváním lidí jako s denními listy. Přečte je každý, ale nikdo neschovává. Přečte a odhodí.

To, co neroste, uhnívá.

Jsi jenom jednou mladá, nebudeš mít nikdy víc, než co ti dá mládí. Potom je život již sama karikatura.

Zlá kletba jde se všemi, kdož opouštějí samotu a neodnášejí z ní nic než vyprahlé srdce.

Je mnoho nespokojených a nešťastných lidí na světě, ale těm se nesmí věřit. Já jsem poznal, že hodný člověk nebývá nikdy nešťastný. Smutek se žádnému nevyhne, neboť proti smrti není léku, ale neštěstí si připravují lidé sami, buď lehkomyslností, nebo pýchou…

Jako všichni se i vy o sobě domníváte, že jste racionální, ale nejste. Racionalita není schopnost, s níž byste se narodili, musíte si ji osvojit prostřednictvím cvičení a praxe.

Pokud čteme nebo slyšíme o temnějších stránkách lidské povahy, obvykle máme přirozeně tendenci vylučovat z toho sami sebe.

Zákony vás naučí skutečným nástrojům pro motivování a ovlivňování lidí, což vám výrazně usnadní cestu životem.