Kniha líčí historický a teologický vliv a přínos jihočeského pastorálního teologa Antonína Skočdopole (1828–1919), který představuje či zastupuje všechny dobré služebníky římskokatolické církve: je autorem mnoha odborných článků a statí, několika knih a polemických pojednání, je editorem, vydavatelem a nakladatelem populárních kalendářů a časopisů, jako Anežka, Ludmila a Václav. Katolická církev se před světem často uzavírala do jakéhosi ghetta – Skočdopole svým dílem i osobností reprezentuje postoje církve vůči probíhajícímu procesu modernizace v západní společnosti. Poznání těchto věcí se však pojí s reflexí historického a regionálního kontextu. Proto se práce zaměřuje na Skočdopolovy předchůdce, jihočeské teology z českobudějovického kněžského semináře a institutu, ale sleduje také osudy a dílo jeho nástupců a pokračovatelů. Osudy i díla těchto lidí mají často nadregionální charakter a svým významem hranice regionu překračují. Tato kniha se však věnuje také srovnání přínosu Skočdopolovy teologické práce s dobovým vědeckým kontextem a vřazení jeho díla do souvislostí.

No description yet