Tato kniha je vyjádřením úcty, obdivu a vděčnosti jednačtyřiceti lidí římskokatolickému knězi, teologovi, pedagogovi, redaktorovi, spisovateli a exulantovi, profesorovi Karlu Skalickému, který 20. května roku 2024 oslavil své devadesáté narozeniny. Každý z autorů a každá z autorek, kteří do této knihy přispěli svým textem, fotografií nebo obrazem, poznali jubilanta za jiných okolností. Někteří z nich byli navíc v kontaktu s přáteli, kolegy a studenty, kteří se s profesorem Skalickým potkávali nejen v dobách jeho téměř čtyřicetiletého římského působení, ale i po dobu jeho, již téměř třicetileté, práce v Českých Budějovicích. Mnozí z nich již hledí na Boha tváří v tvář. Věříme, že spolu s autory jednotlivých příspěvků tedy přicházejí s blahopřáním všichni ti, jimž prof. Skalický vstoupil v průběhu devadesáti let do života a zanechal v něm nesmazatelný otisk. Také oni jsou svým způsobem spoluautory této knihy.

Kniha líčí historický a teologický vliv a přínos jihočeského pastorálního teologa Antonína Skočdopole (1828–1919), který představuje či zastupuje všechny dobré služebníky římskokatolické církve: je autorem mnoha odborných článků a statí, několika knih a polemických pojednání, je editorem, vydavatelem a nakladatelem populárních kalendářů a časopisů, jako Anežka, Ludmila a Václav. Katolická církev se před světem často uzavírala do jakéhosi ghetta – Skočdopole svým dílem i osobností reprezentuje postoje církve vůči probíhajícímu procesu modernizace v západní společnosti. Poznání těchto věcí se však pojí s reflexí historického a regionálního kontextu. Proto se práce zaměřuje na Skočdopolovy předchůdce, jihočeské teology z českobudějovického kněžského semináře a institutu, ale sleduje také osudy a dílo jeho nástupců a pokračovatelů. Osudy i díla těchto lidí mají často nadregionální charakter a svým významem hranice regionu překračují. Tato kniha se však věnuje také srovnání přínosu Skočdopolovy teologické práce s dobovým vědeckým kontextem a vřazení jeho díla do souvislostí.

Cílem práce bylo přiblížit nejen vývoj středního stupně vzdělávání v regionu a fungování teologického učiliště v Českých Budějovicích, ale zviditelnit také konkrétní učitelské a kněžské osobnosti, které se v regionu narodily, vystudovaly a působily či s regionem přišly do styku a došlo tak k vzájemnému ovlivnění. Text má v tomto smyslu nejblíže ke kolektivní biografii jedné specifické sociokulturní vrsty - katolickýcm kněžím 1. poloviny 19.století. Práce tohoto typu v historiografii dlouhodobě chybí, což jednoznačně hovoří ve prospěch zvoleného tématu. Svým zaměřením a pojetím je text cílen do regionálních dějin, který ve svých dílčích částech (migrace studentů za vzděláním) - adekvátně k vymezenému tématu - vymezení regionu překračuje. (Z posudku Mgr. Tuzany Pavelkové Čevelové, Ph.D.)