Ghetto No.1 je Chanov. Chanov je romské ghetto. Synonymum bezradnosti, nemohoucnosti, směsice pokrytectví a dobře míněných snah řešit takzvanou romskou otázku. Chanov, naše noční můra, výčitka, špatné svědomí. Ale i omezenost, agrese, bezvýchodnost. Prohlásí-li někdo, že žije v Chanově, je automaticky zařazen na nejspodnější myslitelnou sociální příčku. Je to nesmazatelné stigma. Chanov je značně horká půda – místo s nadprůměrně vysokou kriminalitou, pětadevadesátiprocentní nezaměstnanstí, skoro osmdesátimilionovým dluhem na nájemném. Obrazy, které Chanov nabízí, mluví samy za sebe. Ve filmu nechci obžalovávat (po pravdě řečeno nevím koho), nepředkládám osvícené recepty (pochybuji, že nějaké existují). Smyslem dokumentu je nahlédnout a nechat nahlédnout za jednu neviditelnou, ale bolestně citelnou hranici v srdci bezhraničné Evropy.

No description yet