Děti – nevinné i vychytralé, roztomilé i zlomyslné, zrcadla dospělého světa i jeho nečekaní rozvraceči. Povídková sbírka Ach, ty děti nabízí pestrý průřez pohledů na dětský svět očima dvanácti předních českých autorů a autorek. Co příběh, to jiný úhel – od humorného přes napínavý a hororově pohádkový až po mrazivá rodinná dramata, v nichž jde mnohdy o život. Děti zde nejsou jen objektem výchovy nebo obětí okolností, ale také aktivními hybateli děje – někdy zábavným, jindy znepokojivým způsobem. Jsou zobrazeny jednou jako statečné osobnosti, které přebírají roli rodičů, když tito selhávají, podruhé jako citoví vyděrači, malí ďasové, schopní zbořit dům, či bytosti, jež nás svými rozhodnutími mohou zachránit, utěšit anebo taky dostat do blázince, ba i do hrobu. Příběhy o vztazích mezi rodiči, prarodiči, potomstvem i mezi dětmi navzájem a o tom, jak láskyplné i vyhrocené tyto vztahy mohou být.

Román o tom, že politika je vždycky osobní — a někdy i smrtící Před budovou Poslanecké sněmovny se upálil muž. Není jasné proč, možná to však má spojitost s výzvou extremistického populisty. Lada je úspěšná spisovatelka — a dcera muže, který spáchal protestní sebevraždu. Truchlí, je naštvaná, pátrá po motivech svého otce. Zároveň jí ale poslední dobou scházejí dobré náměty a nakladatelství už si přeje knihu. Stane se tak nevyhnutelné: rodinné vyšetřování se postupně mění v rukopis. A Ladin život v peklo, protože musí konfrontovat populisty, rozdělenou společnost i vlastní komplikovaný vztah s otcem. Román Viktorie Hanišové i její hrdinky je ponorem do hlubin současné společnosti a jejích neuróz.

Povídky předních českých spisovatelek a spisovatelů. Jak se vyrovnat se situací, že je váš táta někdo jiný, než jste si celý život mysleli? Co když na vás sestra nikdy nepřestane žárlit? Dá se vyhrát hádka s rodičem, když je majitelem všech pravd, které kdy člověk přivedl na svět? Kořeny, to je nedělní oběd před televizí, první školní den, který navždy otočí váš život vzhůru nohama, nebo nesehnatelná instantní polévka. V knize najdete povídky Viktorie Hanišové, Marka Epsteina, Marie Doležalové, Pavly Horákové, Denisy Proškové, Ivy Pekárkové, Biancy Bellové, Martina Goffy, Marka Torčíka a Adély Elbel.

Zakynthos, Korčula, Sicílie, Francouzská Polynésie… Konečně začíná vysněná dovolená! Kdo by netoužil odletět do teplých krajů lenošit u moře, popíjet koktejly, sbírat mušle a nechat se ovívat přímořským vánkem ve stínu palem či pinií. Jedenáct známých českých autorek a autorů poslalo své hrdiny na mořské pláže užít si exotiky, klidu, společného rodinného odpočinku či vzpamatovat se z životních karambolů, ale ukazuje, že pohoda se může zvrtnout i v idylických kulisách. Rodinné štěstí se občas změní v nečekané drama, nejednomu pánovi se postaví do cesty sexy opálené tělo chtivé plavkyně, a než se nadějete, z dětí jsou samostatní dospělí a z výletníků trosečníci…

Kdo vám kdy v životě nejvíc chyběl? Milena jednoho dne potká svou ztracenou zakázanou lásku z dětství, čtyřicátnice Linda a Věra nacházejí na seznamce nového partnera, Líza i Ruda milují tajně své učitele, Ludvík i Mínka svou velkou celoživotní lásku… Všichni hrdinové povídek zažili nebo zažívají ty silné okamžiky, dokud vztah – jednou opětovaný, jindy platonický –, ještě trvá, ale oni už vědí, že se jednoho dne budou muset rozloučit. Třináct renomovaných autorek a autorů napsalo povídky o tom, jak bolestně nám může chybět ten, koho jsme velmi milovali, ale pak ho vlivem osudových okolností ztratili, ať to byl manžel, milenec, učitel či rodič, a s jakou intenzitou ho budeme postrádat, ať jsme s ním strávili jen pár večerů, anebo celý život.

Je zavražděná žena opravdu mrtvá? Je vaše sousedka tak šťastná, jak vypadá? A co lékař – je tím, za koho se vydává? Splní vám děti vaše sny? Kdo je ta cizí osoba v obýváku? Jaké tajemství skrývá vytoužený muž? A může vás dřív zabít nastávající tchyně, nebo bývalá milenka?Renomovaní autoři a autorky napsali o tématu překvapivých životních situací, nečekaných odhalení a osudových zvratů jedenáct povídek, jejichž hrdinové dostávají na zmíněné i další otázky často šokující odpovědi.

V životě je stále co slavit. A během oslav se často přihodí leccos zajímavého! Občas se někdo zatoulá, občas pod vlivem alkoholu či neobvyklých okolností vyplavou na povrch skrývané problémy a tutlaná tajemství… A jen oslavenci našich příběhů vědí, že dárkem může být kočičí obojek, striptýz i mládě krokodýla.Dvanáct renomovaných autorů a autorek zasadilo své povídky doprostřed oslav při nejrozmanitějších příležitostech – od svatebních, narozeninových a vánočních večírků přes výročí, třídní srazy a filmové premiéry až po lidové slavnosti a hody na konci třešňové sklizně či vinobraní – a ukazuje, že z nevinného veselí a společenské zábavy se často mohou vyklubat tu drobné a vtipné, tu zásadní a převratné (a leckdy nevratné) životní události.

Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková zve na Štědrý večer jako každý rok muže bez domova k sobě domů, ale má jednu podmínku… Dvanáct populárních českých autorů a autorek napsalo vánoční povídky, které voní jehličím a cukrovím, jejichž hrdinové, jak se o Vánocích patří, plní sny sobě i svým nejbližším, a tak Ježíšek možná přinese brusle s kožíškem, štěňátko nebo duchovní prožitek. Jsou přece Vánoce a to je čas zázraků.

Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství. Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Podivínská a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházek a setkávání s jinými dětmi ho vodí do komunitního náboženského centra. Otec má náročnou práci a občas o ní Teovi vypráví. Každé nedělní odpoledne se ale děje divná věc - otec někam zmizí. Dospívání však nelze zastavit a s nástupem do školy a novým kamarádem se v Teově neveselé rutině objevují první trhliny. A s tím se mění i celá rodinná situace, obestřená mlčením, tajemstvím a smutkem. Čím je Teo starší, tím odtažitější je jeho vztah k rodičům. Ale ani jeho samostatný život není nakonec spokojený - je v něm prázdné místo, které potřebuje zaplnit. Autorka děkuje Ministerstvu kultury České republiky za poskytnutí tvůrčího stipendia. Hanišová je výborná v realistickém vyprávění a ve vykreslení i těch nejmenších a nejsugestivnějších detailů. - Lucie Zelinková, Právo Každý člověk je výsledkem minulých procesů, každý je do jisté míry obětí svých rodičů, a tak má tendenci nahlížet věci výhradně z vlastní traumatizované perspektivy a často není schopen porozumět, jak uvažuje někdo jiný. Multiperspektivita naopak může vést k větší toleranci, a tím i vzájemnému pochopení. - Viktorie Hanišová, autorka

Hana se vrací do kraje svého mládí, doufajíc, že své dceři konečně představit jejího otce. Paní Jarmilu také čeká jedno „poprvé“ – a to už brzy oslaví šedesáté narozeniny. Marie se chystá na sraz gymnázia po dvaceti letech a moc se jí tam nechce, protože ví, že hlavním tématem u stolu budou samozřejmě děti, zatímco Karla plánuje v Buenos Aires navštívit kurz češtiny, aby si konečně mohla promluvit se svou matkou… Deset populárních autorek a deset příběhů ženských – vlastně až na jednu výjimku – hrdinek, které se tváří v tvář všednodennosti nehodlají vzdát.

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi. Většina obyvatel západního světa žije ve městech. V prostředí, které v naší kulturní představivosti nahradilo přírodu, v "betonové džungli". Život ve městě si proto automaticky spojujeme s jejím opakem - s kariérou, rychlostí, pokrokem, civilizací. Globální perspektiva klimatické krize však ukazuje, že nic není vzdálenější pravdě: požáry, povodně ani sucho se na adresu neptají. Ke stejnému zjištění se však dá dojít i pozorným lokálním zkoumáním. Tu je záhon, odněkud smrdí kompost, všude bzučí včely, tamhle někdo vysadil strom, v obchodě se prodávají vejce od nespoutaných slepic, kytička na kavárenském stolku je z náletových rostlin… Spisovatelka Viktorie Hanišová v knize Beton a hlína prostřednictvím třinácti rozhovorů zachycuje rozmanitou snahu lidí žít udržitelně a zodpovědně i v hektickém prostředí měst. Zpovídá nadšence z komunitních zahrad i aktivisty ze zahrádkářských kolonií, pražské včelařky, organizátory kompostovacích systémů či provozovatele bezobalového obchodu. Každý osud i přístup se liší, avšak v jednom ohledu mají všichni zpovídaní stejně jasno - na kritickou otázku "Co dělat?" odpovídají jednoznačně: "Něco!"

Občas se stane, že v půlce závodu zapomenete, proč vlastně soutěžíte.Život se někdy zastaví. Ať už je důvodem vědomí smrti, osobní selhání, ztracené iluze nebo prostý strach, nevyhnutelně pak přicházejí také úzkosti, pochyby a otázky. Jsou to okamžiky, které nutí promýšlet vlastní bytí v jasném světle, jehož svit často nepřeje společenským konvencím a tomu „být jako ostatní“. A to, čemu přeje, se zdá tak děsivé, uhrančivé a lákavé zároveň…Prozaička Viktorie Hanišová po třech románech ohledává subtilnější a sevřenější prostor povídky. Tematicky propojené svižné texty jsou jako dobře míněné facky: zabolí, ale proberou. Stejně jako protagonisté povídek zDlouhé tratise i čtenář musí nejednou zastavit a sám sebe se ptát: Jaký má tohle všechno smysl? Možná to není příjemné, ale kdo jednou začne, už nemůže zpět. A totéž se dá říct i oDlouhé trati. Možná to není nic líbivého — ale číst přestat nelze. Sdílet Dlouhá trať není žádným radostným vyprávěním (pokud tedy čas od času nevyhledáváte černý humor), ale je jakýmsi surovým textem, který je mnohdy natolik reálný, až při čtení mrazí. Já zejména oceňuji, že se Viktorie Hanišová dokázala vydat ze své komfortní zóny a opustit tak natolik známé prostředí a vydat se úplně jiným směrem. Tímto krokem mě utvrdila v tom, že je spisovatelkou, která si zkrátka zaslouží pozornost nejednoho čtenáře. Celá recenze

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Prožívá dětství v temné vile u samotářské tety a její osud nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech kolem. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Nenašel se žádný dopis na rozloučenou, ti, kteří toho tragického dne matku viděli, si ničeho nápadného nevšimli. Eliška vyrůstá v desetileté prázdnotě, a když dospěje, rozhodne se najít odpovědi na stále neodbytnější otázky. Co se vlastně stalo? Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou… Ve svém třetím románu píše úspěšná prozaička Viktorie Hanišová o přitažlivosti prázdných míst, o podmanivosti pádu do temnoty. Občas stačí málo, třeba snaha najít životní rovnováhu — a člověk se znenadání houpe nad propastí. Sdílet Rekonstrukce je dozajista podmanivým románem, avšak nepovažuji ho za čtení pro každého. Rozhodně se bude líbit všem čtenářům Viktorie Hanišové a také těm, kteří by si rádi přečetli knihu, která nebude pro změnu nabitá akcí, ale spíše psychologií hlavní hrdinky. Čtenář má možnost sledovat její vývoj od dětství do dospělého věku a prožívat všechny její úzkosti, malé radosti, ale i strasti a snahy o získání životní rovnováhy.

Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu.Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího.Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Sdílet Tento román je opravdu velmi jedinečným. Podle mého názoru se jedná o jeden z nejlepších českých románu, který byl u nás v posledních letech vydán. A takový román byste si rozhodně neměli nechat uniknout! Celá recenze

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano. Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé.

Nový třídílný titul Matematika a její aplikace 4 vám v mnoha směrech nebude neznámý, jeho jednotlivé části však jsou cele prakticky zaměřeny k naplňování očekávaných výstupů tak, aby vám pomohly u dětí co nejlépe rozvíjet klíčové kompetence dle požadavků RVP.