Učím se, učím, ale tak, jako když květiny suší pro herbář! Louku domů vzít nelze. A tak nezbývá než vzít po zvadlé květině.

Mně je s poznáváním lidí jako s denními listy. Přečte je každý, ale nikdo neschovává. Přečte a odhodí.

To, co neroste, uhnívá.

Jsi jenom jednou mladá, nebudeš mít nikdy víc, než co ti dá mládí. Potom je život již sama karikatura.

Zlá kletba jde se všemi, kdož opouštějí samotu a neodnášejí z ní nic než vyprahlé srdce.

Je mnoho nespokojených a nešťastných lidí na světě, ale těm se nesmí věřit. Já jsem poznal, že hodný člověk nebývá nikdy nešťastný. Smutek se žádnému nevyhne, neboť proti smrti není léku, ale neštěstí si připravují lidé sami, buď lehkomyslností, nebo pýchou…

Jako všichni se i vy o sobě domníváte, že jste racionální, ale nejste. Racionalita není schopnost, s níž byste se narodili, musíte si ji osvojit prostřednictvím cvičení a praxe.

Pokud čteme nebo slyšíme o temnějších stránkách lidské povahy, obvykle máme přirozeně tendenci vylučovat z toho sami sebe.

Zákony vás naučí skutečným nástrojům pro motivování a ovlivňování lidí, což vám výrazně usnadní cestu životem.

Lidé neustále hrají nějaké divadlo pro své publikum a dávají okázale najevo svou pokrokovost a morálnost, jen aby lépe zamaskovali své stinné stránky.

Lidská přirozenost pramení ze specifického uspořádání našeho mozku, z nastavení našeho nervového systému a ze způsobu, jak my lidé zpracováváme emoce, což se vše vyvíjelo a objevovalo v průběhu asi tak pěti milionů let naší evoluce jako druhu.

„Nežeň se vůbec, Doriane. Muž se žení, protože je znuděn, žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou.“