Zapomenuté hlasy I.: Ženy, které se neptaly
- Originální název: Zapomenuté hlasy I.: Ženy, které se neptaly
- Autor: Teréza Nováková , Růžena Svobodová , Božena Benešová
- Žánr: Česká literatura , Česká a slovenská beletrie
- Série: Zapomenuté hlasy
- Jazyk: čeština
- Nakladatelství: neuvedeno
Zdroj e-knihy:
KOUPIT
Soubor próz českých autorek přelomu 19. a 20. století, které psaly o ženách bez iluzí a bez patosu. O ženách, které se neptaly, zda smějí chtít víc – a přesto za to platily. Povídky Boženy Benešové, Růženy Svobodové a Terézy Novákové zachycují vnitřní konflikty, sociální tlak, tichý vzdor i bolestnou snahu o vlastní hlas v době, která ženám samostatnost nepřála.
Recenze
Pro komentování je nutné být přihlášený.
Nemáš účet? Nevadí, rychlá registrace!
-
Kniha Zapomenuté hlasy I. má určitě svůj potenciál, ale určitě v jiné věkové skupině než jsem já vzhledem k jazyku jaký je používán. Ze začátku jsem moc nechápala proč je využít tento jazyk, ale postupem času jsem to dokázala pochopit a uznat, že je to správně. Nejvíce se mi líbila třetí část knihy, přišlo mi, že má nejvíce co předat. Také se mi líbilo, jak každý příběh má skrytý význam, který chce předat čtenářům. Každopádně nemůžeme čekat, že kniha se stane bestsellerem, protože není typickým dílem této doby. Mě se kniha líbila, ale četla se mi poměrně špatně kvůli použitému jazyků, ale to je jenom můj názor a pocit a neznamená, že je to směrodatné. Celkově považuji knihu za povedenou, ale pouze pro malé % čtenářů, kteří se vymykají stylem své četby.
12. února 2026 14:34
Přidal: Aneta
Seznam postav v knize
Citáty z knihy Zapomenuté hlasy I.: Ženy, které se neptaly
Mladý člověk nepotřebuje nic jiného než veselou mysl a všude je mu dobře.
Vložil: Martin
Je mnoho nespokojených a nešťastných lidí na světě, ale těm se nesmí věřit. Já jsem poznal, že hodný člověk nebývá nikdy nešťastný. Smutek se žádnému nevyhne, neboť proti smrti není léku, ale neštěstí si připravují lidé sami, buď lehkomyslností, nebo pýchou…
Vložil: Martin
Zlá kletba jde se všemi, kdož opouštějí samotu a neodnášejí z ní nic než vyprahlé srdce.
Vložil: Martin
Jsi jenom jednou mladá, nebudeš mít nikdy víc, než co ti dá mládí. Potom je život již sama karikatura.
Vložil: Martin
Všechno na světě lže, i slunce z jara lže i krásné písně lžou.
Vložil: Martin
Mně je s poznáváním lidí jako s denními listy. Přečte je každý, ale nikdo neschovává. Přečte a odhodí.
Vložil: xsilence8x
Učím se, učím, ale tak, jako když květiny suší pro herbář! Louku domů vzít nelze. A tak nezbývá než vzít po zvadlé květině.
Vložil: xsilence8x
A jaká pak budu žena, když mě každý omrzí? Což vdám-li se, vdám se jen za takové nedočtené noviny, budou-li které tak dlouhé, abych nestačila dočíst. A dočtu-li potom, po svatbě, co bude?
Vložil: xsilence8x
Vždyť život lidí učených je kámen na tisíce stěn broušený. Úhly jsou příliš tupé. Nikde se nic nezlomí náhle, bezvědomě.
Vložil: xsilence8x
Jak je studený! Jako mrazy na rozkvetlé zahrady padají jeho slova.
Vložil: xsilence8x
Já vím, že jsem jiná než druhé. Jsem jako nový zločin, na který ještě nenašli zákon. Nevědí, podle čeho mě soudit.
Vložil: xsilence8x
Tuto knihu prodává / poptává
Vytvořit nabídku (PRODÁM / KOUPÍM)
Pro tuto knihu zatím nejsou žádné nabídky ani poptávky.
Hodnocení
Pro hodnocení je třeba se Přihlásit!