Opojnou radost z osvobození v květnu 1945 provázely naděje, že se podaří vybudovat republiku svobodnou, sociálně spravedlivou a také zabezpečenou před jakýmkoli příštím vnějším i vnitřním ohrožením. Prezident Beneš se triumfálně vrátil z exilu do Prahy jako symbol vítězství i kontinuity s meziválečnou první republikou. Sám však hovořil především o národní revoluci. Její součástí byla tvrdá odplata - zejména na Němcích a kolaborantech. Četných násilností se po řadu měsíců dopouštěli také rudoarmějci - osvoboditelé ze země, jež měla do budoucna garantovat československou bezpečnost a jejíž "přání" bylo radno plnit. Nabádali k tomu především komunisté, kteří se ve všeobecně zradikalizovaných poměrech orientovali nejlépe. Voliči v českých zemích z nich v květnu 1946 učinili výrazně nejsilnější politickou sílu v Československu. KSČ tak získala ideální pozici k přípravám na úplné převzetí moci a destrukci limitované demokracie třetí republiky.

No description yet