Podhůří Bílých Karpat, rozlehlé území mezi jejich hřebenem a tokem Olšavy v jihovýchodní části Moravy, nárazníkové pohraniční pásmo mezi Slovenskem (před r. 1918 Horní Uhry) a Moravou, mnoho nadějí na klidný život neskýtalo. A právě sem, do kraje, kde končil chleba a začínalo kamení, půjdeme po tajemných stezkách. Setkáme se na nich s hejtmanem Šarovcem, který v čele slováckého regimentu bránil tento kraj proti hordám Bočkajovců, a s moravskými husity, kteří zde svedli poslední zápas s vojsky Zikmundovými. Na pouti u sv. Antonínka se budeme obdivovat kráse slováckých krojů a v blatnických vinohradech při ochutnávce vína naslouchat vypravování o duchu nešťastné Lízy. Navštívíme Nivnici, kde opatrují zvon se záhadným nápisem, Moravskou Tróju, jak byl kdysi archeology nazván Bánov, a vydáme se po stopách příběhu poustevníka Jana, jehož památku připomínají poblíž Bystřice pod Lopeníkem dvě kapličky a boží muka. Na Moravských Kopanicích nahlédneme do obydlí nejslavnější žítkovské bohyně Pagáčeny a vystoupáme na Velkou Javořinu, horu spojenou s tradicí česko-slovenské vzájemnosti, ale také útočiště zbojníků, kteří v opuštěných skaliskách horského masivu ukrývali své poklady. A zavítáme i na slovenské kopanice; projdeme se Bošáckou dolinou do Zemanského Podhradí. Na tamní faře pobýval jako host faráře Jozefa Ľudovíta Holubyho spisovatel Alois Jirásek, když sbíral materiál ke svému románu Bratrstvo, a připomeneme si, že park zdejšího zámku byl místem milostných dostaveníček básníka a tvůrce spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra s komtesou Adelou Ostrolúckou. A ta nejtajemnější stezka nás zavede takřka k Váhu, do Trenčanských Bohuslavic, kde v někdejší zámecké kapli pohlédneme do tváře mumii z římských katakomb…

No description yet