Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti.

Podhůří Bílých Karpat, rozlehlé území mezi jejich hřebenem a tokem Olšavy v jihovýchodní části Moravy, nárazníkové pohraniční pásmo mezi Slovenskem (před r. 1918 Horní Uhry) a Moravou, mnoho nadějí na klidný život neskýtalo. A právě sem, do kraje, kde končil chleba a začínalo kamení, půjdeme po tajemných stezkách. Setkáme se na nich s hejtmanem Šarovcem, který v čele slováckého regimentu bránil tento kraj proti hordám Bočkajovců, a s moravskými husity, kteří zde svedli poslední zápas s vojsky Zikmundovými. Na pouti u sv. Antonínka se budeme obdivovat kráse slováckých krojů a v blatnických vinohradech při ochutnávce vína naslouchat vypravování o duchu nešťastné Lízy. Navštívíme Nivnici, kde opatrují zvon se záhadným nápisem, Moravskou Tróju, jak byl kdysi archeology nazván Bánov, a vydáme se po stopách příběhu poustevníka Jana, jehož památku připomínají poblíž Bystřice pod Lopeníkem dvě kapličky a boží muka. Na Moravských Kopanicích nahlédneme do obydlí nejslavnější žítkovské bohyně Pagáčeny a vystoupáme na Velkou Javořinu, horu spojenou s tradicí česko-slovenské vzájemnosti, ale také útočiště zbojníků, kteří v opuštěných skaliskách horského masivu ukrývali své poklady. A zavítáme i na slovenské kopanice; projdeme se Bošáckou dolinou do Zemanského Podhradí. Na tamní faře pobýval jako host faráře Jozefa Ľudovíta Holubyho spisovatel Alois Jirásek, když sbíral materiál ke svému románu Bratrstvo, a připomeneme si, že park zdejšího zámku byl místem milostných dostaveníček básníka a tvůrce spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra s komtesou Adelou Ostrolúckou. A ta nejtajemnější stezka nás zavede takřka k Váhu, do Trenčanských Bohuslavic, kde v někdejší zámecké kapli pohlédneme do tváře mumii z římských katakomb…

Po stopách lidové magie v Bílých Karpatech Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti.

Je mnoho větších a známějších řek jako je Olšava. Spíš říčka, nežli řeka, ba dokonce potok, jak ji ve své kronice nazval kronikář Kosmas, je dnes stejně zapomenutá jako události, které se v jejím povodí kdysi odehrály. Dlouhou dobu tvořila hranici mezi Moravou a Uhry a navíc podél ní vedla zemská stezka spojující obě země. Vydáme se podél ní i my a začneme hned u pramene Olšavy pod hřebenem Bílých Karpat. Na zámku nový Světlov budeme přítomni koncertu orchestru poddaných a v Bojkovicích doprovodíme miškáře-zvěroklestiče před jejich dlouhou cestou do dalekých zemí k "uplakanému dubu", kde se loučili s rodinami. Navštívíme všechna tři zaručená rodiště J. A. Komenského a měšťanům v Uherském Brodě pomůžeme spolu s Černým Jankem bránit hradby města před dobyvateli. Válečná vřava nás doprovodí i na místa dvou velkých bitev - na Lucké pole, kde kníže Vladislav porazil dvanáctiletého uherského krále Štěpána, a ke Hrubému boru. Na tamní slavné vítězství Jindřicha z Poděbrad nad Matyášem Korvínem mládenci z Vlčnova podnes vzpomínají jízdou králů. Obětí války, té poslední, se stal zámeček Pepčín v Oboře nad Veletinami, postavený stárnoucím hrabětem Václavem Kounicem pro Josefínu, dívku nešlechtického původu. Na dolním toku nás řeka přivede do blízkosti velkomoravského Veligradu. Na Výšině sv. Metoděje staneme u hrobů Velkomoravanů, jejichž potomci podnes v kraji žijí. Pokud jde o vzdálenost v kilometrech, proputujeme sice malý kousek Moravy, v čase však mnohem větší - od lovců mamutů až po rok slavného vítězství našich hokejistů v Naganu. Tož, vzhůru na cestu!

Popis není dostupný

Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, ale patrně je tam ještě nikdo nehledal. Buďme tedy prvními a vydejme se nejen po souši, ale i po řece Moravě krajem nazývaným Slovácko. Jen v tmavých konturách zahlédneme pod hladinou řeky zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceném před staletími řekou. Poblíž Jarošova nás proužek dýmu vystupující z vegetace upozorní na vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme až k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili ty nejnádhernější zlaté a stříbrné šperky. Od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště již další cesta k Ostrohu a k Veselí nad Moravou nebude bezpečná, neboť před oddíly divokých Bočkajovců, kuruců či osmanských Turků na rychlých koních není úniku. Osudovým se ovšem může stát i vlakové kupé, pokud v něm proti nám usedne proslulý lupič a vrah Lecián. Proto raději ve vedlejším přisedneme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří odjíždějí vstříc balkánskému dobrodružství. A kdo ví, možná prožijeme i velkou lásku, snad ale šťastnější, než byla láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, anebo "galánečky z Ježova", do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Až překonáme Moravskou Saharu, v Kyjově si připijeme pohárem vína s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená do notýsku, že "vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!" Což ovšem platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.

Tato publikace je aktuální dotisk 13. dílu z populární řady Chřiby záhadné a mytické. Jak již sám název napovídá, jedná se o výběr pověstí od celkem 16 autorů z chřibského regionu, které vybral a opatřil komentáři dr. Jiří Jilík a svými nádhernými fotografiemi doplnil Bořek Žižlavský. Mezi známými či dnes již polozapomenutými autory lze najít například Bedřicha Beneše Buchlovana, Františka Pluskala Moravičanského, Jindřicha Spáčila, Jana Jetelinu, Antonína Krybuse či Františka Přikryla. Nechybí ani krátké životopisy jednotlivých autorů. Kniha velikosti A5 má celkem 96 plnobarevných stran a brožovanou vazbu.

Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!

Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Matička, Edison, Nefka, Fera Ondráček a cikánek Daňo tvoří nerozlučnou pětku kamarádů. Díky dalekohledu jednoho z nich jsou první, kdo vidí příjezd nového mladého učitele Petra Mikeše. Pomůžou mu se zavazadly, a dokonce mu zařídí byt. Ale protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, vřítí se do prvního z celé série průšvihů, které učitel s pěticí kamarádů během školního roku prožije. Když se k výtečníkům přidá ředitel školy Švanda a místní funkcionář zvaný Ananas, kteří si myslí, že poručí větru dešti, má učitel na celý školní rok o zábavu postaráno.

Jízda králů je obestřena záhadou, tajemstvím. Kdo první vyslal mladičkého krále na pouť věky, aby se každým rokem, vždy znovu a znovu v jediný den v roce zjevil mezi lidmi a odjel do roku příštího, do dalšího desetiletí, století? Jaké poselství veze na svém bílém koni? Je snad předobrazem vlčnovského lidového krále zmizelý velkomoravský král Svatopluk? Anebo prchající uherský král Matyáš? A nejde spíš o pozůstatky předkřesťanských kultů? O tom všem je tato kniha.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný