Kniha analyzuje funkce čtyř stěžejních ústavněprávních konstruktů,důstojnosti, rovnosti, svobody a spravedlnosti,v právní argumentaci. Pomáhá osvětlit, jakým způsobem by soudy měly (a také neměly) tyto konstrukty argumentačně používat.
Konkrétně rozkrývá některé zásadní problémy spojené s hybridizací a axiomatizací funkcí těchto konstruktů a navrhuje, jak se těmto problémům vyhýbat či alespoň minimalizovat jejich negativní důsledky prokvalitu, přesvědčivost, logickou koherenci a předvídatelnost právní argumentace.
Kniha je určena nejen právním vědcům a teoretikům, nýbrž i právním praktikům, především soudcům.

No description yet