Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich.

No description yet