Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich.

Fenomenologie čili „učení o jevech“ tvořících základ empirického poznání se jako filosofický pojem zrodila v polovině 18. století. Do podoby filosofického směru ji rozvinul Edmund Husserl (1859-1939), původem z moravského Prostějova. Ten ji charakterizoval jako „novou popisnou metodu a z ní vzešlou apriorní vědu, jež má umožnit, aby se filosofie stala striktně vědeckou disciplínou,“ zaměřenou na odhalení fenoménu jako součásti a zároveň předmětu čistého vědomí. E. Husserl se však neomezil jen na čistou vědu, ale reflektoval i její sociální a kulturní kontext. Příčinu krize Evropy spatřoval ve ztrátě víry v tradiční hodnoty a těch kulturních institutů, které jsou jejím jednotným pramenem. Fenomenologie má být návratem ke kořenům evropského duchovního života, k původní filosofické a vědecké tradici. Výsledkem tohoto procesu pak je obrození evropské vědy a filosofie, obhajoba jejich obnoveného obrazu. Předložená publikace se soustředí na klíčové problémy fenomenologické reflexe vědy.

Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm? Novokantovští filosofové si tyto otázky kladli v druhé polovině 19. století a učinili z nich centrální téma dobového filosofického bádání. Čtenáře možná překvapí, jak aktuální jsou odpovědi, které na otázku po povaze vědy dával tento, dnes již téměř zapomenutý filosofický směr.

Publikace je složena z jednotlivých příspěvků ze semináře Kreativita: hledání alternativ, který se uskutečnil v Plzni na stejnojmenné téma...