„Ženu s mými profesními zkušenostmi dokáže překvapit jen máloco pod sluncem. Když už, tak většinou člověk.“
Ve svém v pořadí již sedmém románu se oceňovaná islandská autorka opět věnuje těm nejzásadnějším existenciálním otázkám, ale činí tak s charakteristickým humorem a lehkostí.
Blíží se Vánoce a na Islandu není skoro žádné denní světlo a vládne hrozný nečas. Mladá porodní asistentka Dómhildur bydlí v bytě, který zdědila po své pratetě, také porodní bábě. Zatímco se většina Islanďanů připravuje na velkou zimní bouři, nalézá Dómhildur ve sklepě krabici od banánů a v ní tři nedokončené rukopisy. Prateta v nich zkoumá tři velká témata – lidské povahy, světla a náhody. Víte, že náhoda byla vynalezena v roce 1605? A jaká je pravda o světle? A kdo roste ve tmě jako brambora?
Autorčin podmanivý styl zve čtenáře do světa plného světla i tmy, začátků i konců a úvah nad vznikem světa, světla a lidí.

No description yet