Kniha se věnuje zajímavé, byť málo připomínané kapitole z dějin české avantgardy, jihočeské skupině Linie, která působila ve třicátých letech 20. století v Českých Budějovicích, a především jejímu ústřednímu představiteli, Josefu Bartuškovi. Na rozdíl od monografie Jaroslava Anděla Avantgarda o mnoha médiích (2004) se zde těžiště pozornosti posouvá směrem k Bartuškově literární tvorbě; pro zpracování rozsáhlého materiálu, různorodého z hlediska prostředků i stylů, s nimiž linisté pracovali, přitom autorka zvolila adekvátní přístup kombinující tematický pohled a chronologii. Přínosné jsou i obecněji pojaté exkurzy, které látku zasazují do širšího kontextu zejména meziválečné avantgardy, ale věnují se například také krajině, důležité v díle Josefa Bartušky. Hned v úvodu a poté i průběžně věnuje autorka pozornost rovněž regionálnímu rozměru činnosti skupiny Linie. Právě tento aspekt, který se projevuje i v zájmu o některá zcela neavantgardní hnutí v českém prostředí z neobvyklé perspektivy a dovoluje uvažovat o obecnějších aspektech avantgardního umění.

No description yet