Splývání reality s legendou, obraz skutečnosti (rusínská Verchovina v letech 1920) a její zrcadlení v myslích lidí - tím se vyznačuje příběh novodobého zakarpatského zbojníka Nikoli Šuhaje, který "bohatým bral a chudým dával". Román Ivana Olbrachta z třicátých let, jeden z uměleckých vrcholů moderní české prózy, je dramatickým příběhem o válečném zběhovi, jeho lásce ke krásné Eržice, příběhem o mstě za příkoří, pronásledování, o zradě a smrti. Šuhajův osud v paměti lidí splýval s pověstmi. Spojením prvků minulosti a přítomnosti, dokumentu a mýtu, se příběh změnil v baladu o tom, jak věčný a silný je lidský sen o svobodě a štěstí.

No description yet