Hra na životní motivy velkého plzeňského herce Vendelína Budila. Vedle retrospektivy čerpá z Budilova pozdního věku, kdy se vlivem okolností vrací na scénu plzeňského divadla. Co zde nalézá? Především nové potvrzení hereckých kvalit, které jakoby nepodléhaly zákonům stárnutí. Nalézá i zadostiučinění, jistou satisfakci za rány a ústrky, které musel snášet jako odstraněný divadelní direktor a prachmizerně placený penzista, vydělávající si na živobytí v místním muzeu. Nalezl v divadle i staré lásky, či vzpomínky na ně, ale i staré nenávisti a chuť intrikovat. Inscenace představuje Budila jako jednu z našich největších hereckých postav, která celým svým silným talentem směřovala a byla předurčena pro Národní divadlo, aniž této mety dosáhla ve smyslu kmenového herectví.

No description yet