oslední velký dobrodruh, který dokázal měnit lidské vnímání světa. Většina lidí ho zná jako prvního, kdo vystoupil na všechny osmitisícovky, anebo sólo na Mount Everest bez kyslíku. Jeho příběh ale sahá mnohem dál – od hor a polárních pochodů až po pomoc v Himálajích, budování muzeí a uchovávání horské kultury. Obrovská cílevědomost i schopnost plnit projekty a cíle. V tom Messner dalece přesahuje formát dobrodružství, ale také inspiruje a posiluje každého, kdo se někdy v životě o něco snažil. Vzpomínáme na společné debaty o hodnotách života i o smrti, na jeho klid, soustředěný pohled a až svéhlavou schopnost jít vlastní cestou, ať si lidi kolem myslí cokoli. Kniha, kterou držíte v ruce, je otiskem životní cesty člověka, který změnil svět a inspiruje generace. Petr Horký, režisér a polárník Honza „Tráva“ Trávníček, horolezec a průvodce

GOBI je pokus Reinholda Messnera poznat svět a porozumět mu – je to výsostně osobní kniha. Horolezecká legenda se v 60 letech odvážila k poslední velké extrémní expedici na hraně mezi životem a smrtí. Vede ho dávný sen, pokusit se přejít napříč poušť Gobi, a to vlastními silami: sám, odkázán plně sám na sebe a bez sebemenší logistické podpory. Na své pouti dlouhé 2000 kilometrů přes Západní Gobi a pohoří Altaj zažije nebývalou hraniční zkušenost, fyzicky i psychicky. Je to akt sebeurčení a s nejistým výsledkem.

Vzpomínková kniha světoznámého horolezce, světoběžníka a pokořitele osmitisícovek a mnoha dalších horských vrcholů Reinholda Messnera podává propracovaný obraz bohatého, naplněného a současně spletitého života výjimečné osobnosti nejen horolezeckého sportu. Autor začíná líčením svého dětství v jihotyrolském Villnössu, jeho kniha však není jen prostým popisem jeho zážitků, životních peripetií a osudových zvratů, nýbrž se v ní vyznává ze svých mravních hodnot, politických názorů, jež prokládá poutavým způsobem filozofickými úvahami o lidském životě jako takovém a umění člověka žít a přežít.

„Podmanit si horu s pomocí železa dokáže kdokoliv.“ Reinhold Messner. V roce 1968 došlo k zásadní proměně hodnot, jejíž důsledky ovlivnily i skalní alpinismus, Reinhold Messner uspěl ve svém nejobtížnějším prvovýstupu na střední pilíř Sasso dla Crusc v Dolomitech a ve stejné době Royal Robbins z Yosemite Valley vyzval k návratu k čistému horolezectví (clean climbing). Od padesátých let svět ovládalo horolezectví umělé, v roce studentských nepokojů však Reinhold Messner svým článkem Konec nemožného vybídl lezce, aby se zřekli při svých výstupech všech technických pomůcek. A tímto okamžikem se horolezectví opět vydalo směrem k volnému stylu lezení. Jeho výzvu však vyslyšeli především začátečníci, nikoliv pokročilí lezci. Editoři v knize shromáždili eseje nejlepších horolezců světa (mezi jinými i Adama Ondry či Igora Kollera), kteří se zamýšlejí nad vývojem tradičního a také volného horolezectví, nad tezemi Royala Robbinsona a nad článkem Reinholda Messnera, a vyprávějí čtenářům o umění zdolat ty nejobtížnější hory a skalnaté stěny světa. Připravili: Luca Calvi a Sandro Filippini

Popis není dostupný

Popis není dostupný

GOBI je pokus Reinholda Messnera poznat svět a porozumět mu – je to výsostně osobní kniha. Horolezecká legendase v 60 letech odvážila k poslední velké extrémní expedici na hraně mezi životem a smrtí. Vede ho dávný sen,pokusit se přejít napříč poušť Gobi, a to vlastními silami: sám, odkázán plně sám na sebe a bez sebemenší logisticképodpory. Na své pouti dlouhé 2000 kilometrů přes Západní Gobi a pohoří Altaj zažije nebývalou hraničnízkušenost, fyzicky i psychicky. Je to akt sebeurčení a s nejistým výsledkem.

Reinhold Messner podnikl k šesté nejvyšší hoře světa – Čo Oju – dvě výpravy. V zimě 1982 se s jihotyrolskou expedicí pokusil o zlezení jihovýchodní stěny, na níž několik měsíců předtím přišel o život Reinhard Karl. Na jaře 1983 se Messnerovi společně s Michlem Dacherem a Hansem Kammerlanderem podařil výstup jihozápadní stěnou. Tehdy šlo teprve o čtvrtý vydařený pokus, zatímco dnes dosáhnou vrcholu Čo Oju každý rok stovky horolezců. Další z úspěšných knih proslulého horolezce, v níž Reinhold Messner působivě líčí své zážitky a také všechny úspěchy a tragédie v historii osmitisícovky. Text doprovázejí černobílé fotografie a barevná fotografická příloha.

Zatímco si Fridtjof Nansen získal slávu svými výpravami k nejsevernějšímu konci zeměkoule a Roald Amundsen je považován za dobyvatele jižního pólu, zůstává Hjalmar Johansen v jejich stínu. Přesto hrál klíčovou roli na prvních cestách k oběma pólům. Kdo byl tento excelentní sportovec, který dokázal sám s Nansenem a malou smečkou saňových psů vyváznout z ledových plání Arktidy? Proč došlo v Antarktidě k jeho znepřátelení s Amundsenem? Proč odešel v pouhých pětačtyřiceti letech dobrovolně ze světa? Kniha zaplňuje stinná místa prvních dobrodružných cest k zemským pólům a navazuje na řadu velmi úspěšných Messnerových publikací, vydaných v Nakladatelství BRÁNA.

„ ,Nesmím se zastavit,´ to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

Legendární horolezec Reinhold Messner vystoupil nejen na všech čtrnáct osmitisícovek v Himálaji, ale na přelomu let 1989/1990 urazil pěšky v Antarktidě trasu dlouhou 2800 kilometrů přes jižní pól, v roce 1993 prošel Grónsko (2200 kilometrů) a v dubnu 1995 stál na severním pólu. Po návratu domů začal psát knihu, v níž mapuje fascinující historii dobývání obou ledových pólů zeměkoule. Jako obvykle doplnil svůj čtivý text množstvím dobových i současných fotografií a vyobrazení.

27. června 1970 se podařil dvěma mladým Jihotyrolanům, bratrům Reinholdu a Güntheru Messnerovým, výstup Rupálskou stěnou na Nanga Parbat. Při sestupu druhou stranou do Diamírského údolí Günther tragicky zahynul pod lavinou. Reinhold přežil s těžkými omrzlinami a ještě v nemocnici začal sepisovat zprávu o dramatických událostech na osmitisícovce. Sotva však kniha vyšla, byla zakázána a Reinhold Messner musel dlouhá léta čelit obviňování, že bratra obětoval své ctižádosti. Nyní konečně, po nalezení Güntherova těla, znovu vychází původní kniha s množstvím fotografií a s novou, provokativní předmluvou Reinholda Messnera. Podle knihy byl natočen film, který jistě uvidíme i v našich kinech.

V roce 1950 se francouzské expedici, vedené Mauricem Herzogem, podařil výstup na první osmitisícovku. Byla to Annapurna v nepálském Himálaji. Šedesát let po tomto průkopnickém výkonu vede na „Bohyni úrody“, jak hoře říkají domorodci, tucet různých tras a na Annapurně stanulo i několik českých horolezců. Autor, který jako první vystoupal na Annapurnu po obtížné severozápadní stěně, vypráví napínavý příběh zpřístupnění této nebezpečné osmitisícovky a poprvé uveřejňuje seznam všech obyvatelů Annapurny. Obnovené vydání jedné z nejúspěšnějších knih Reinholda Messnera.

V napínavém horolezeckém příběhu se zabývá Reinhold Messner jednou z největších hádanek dějin alpinismu: tragédií Cesareho Maestriho, Toniho Eggera a Cesarina Favy. Pouze dva z nich přežili prvovýstup na Cerro Torre, respekt budící skalní stěnu v Patagonii. Autor, sám legendární horolezec, odkrývá pletivo pozlátka, utrpení a ztroskotání, očekávání, protimluvů a ospravedlňování. Bez dechu čtenář dospívá k překvapivým objasněním a dozvídá se, kdo je vlastně hrdinou jednoho z nejobtížnějších horských výstupů.

V srpnu 1980 si Reinhold Messner splnil svůj velký sen a jako prvni uskutečnil výstup na nejvyšší horu světa zcela sám a bez kysliku. I když se od té doby stal Mount Everest téměř turistickou horou, na kterou vystoupilo množstvi zkušených i méně zkušených horolezců a byl na něj vynesen i olympijský oheň, neztratil Messnerův výkon nic na své přitažlivosti ani po téměř třiceti letech. Everest sólo, kniha doplněná množstvím barevných i černobílých fotografií, je strhujícím vyprávěním o pravděpodobně nejsenzačnějším dobrodružství slavného horolezce v Himálaji.

Světově proslulý horolezec a dobyvatel nejvyšších vrcholků Země se ve svých šedesáti letech vypravil sám a bez logistické podpory na cestu napříč pouští Gobi. Svou cestu zahájil v květnu 2004 na východním okraji pouště a za pomoci kočovných pastevců postupoval na západ, nejprve východní a jižní částí pouště, pak přes kamenité pustiny v její střední části. Po překonání pohoří na západě pak dorazil až do Ulánbátaru.

Popis není dostupný

Kniha "Duše nezná mezí" z edice Spektrum spadá do žánru Biografie, životní příběhy. Autorem je Messner Reinhold. Kniha je vázaná. Obsahuje 160 stran. Jedná se o počin nakladatelství "AllMax" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Další z knih jednoho z nejslavnějších světových horolezců o průkopnických činech v Himálaji, tentokrát na Gašerbrumu: zdolání G I v alpském stylu a dvojitý výstup na G I a G II v roce 1975. Jako protiklad ke svému vyprávění popisuje Reinhold Messner situaci ze základního tábora v roce 1997, kde místo solidarity nastoupilo bezohledné soupeření a stany se táhly do dálky dvou kilometrů. K současnému vydání knihy autor poznamenává: „Chci vylíčit své zážitky na G I a G II z doby, kdy Gašerbrum ještě nezasáhlo masové horolezectví. Ale i dnes klade himálajské horolezectví výzvy – prostor pro nové myšlenky zůstává naštěstí nekonečný.“ F. 163x235 mm, 192 str. + 32 čtyřb. příl., váz. s přebalem

Jméno Reinholda Messnera se dnes již zdaleka nespojuje jen s horolezectvím. Ostatně, v této disciplíně dosáhl maxima - v letech 1970-86 slezl všech čtrnáct himálajských osmitisícovek, je propagátorem stylu lezení bez podpůrných prostředků. V knize Antarktida – nebe i peklo podrobně popisuje cestu, kterou podnikl s Arvedem Fuchsem v období mezi 13. listopadem 1989 a 12. únorem 1990. Nešlo jim o dobytí jižního pólu. Přešli antarktický kontinent jen sami dva, zapřažení do saní, naložených zásobami na plné tři měsíce. Opět cesta bez dalšího technického a lidského zabezpečení, opět způsob zdolávání pevniny bez podpůrných prostředků. Zatímco s horami byl sžitý a věděl, co od nich může očekávat, s putováním po ledu mu chyběly zkušenosti. V oblouku mezi nadšením a strachem, mezi uvědomováním si nebezpečí a uvědomováním strachu vznikala energie, která mu dovolovala přerůst sebe sama. Poté Messner prohlásil: „Jsem přesvědčený o tom, že lidstvo by bylo mírumilovnější, kdyby měl každý člověk čas od času možnost sáhnout si až na dno svých schopností. Mír nepředpokládá jen svobodné národy, mír je možný jen tehdy, jestliže se každý člověk může rozvíjet jako celý člověk." Mnoho lidí se ptalo, co tím chtěl Messner dokázat. Upozornit na sebe? Usnadnit cestovním kancelářím vstup na tento ještě zachovaný kontinent? Messnerovi jde úplně o něco jiného: "To, že je Antarktida důležitá pro vodní hospodářství, klima a život na Zemi, sice odborníkům věříme, ale nic při tom necítíme. Chtěl jsem z naší výpravy přivézt stav mysli. Cit pro krajinu, naději pro její přežití. Chtěl jsem dát Antarktidě lidský rozměr."

Popis není dostupný

Příběhy o zlézání nejvyšší hory světa vypráví světoznámý horolezec Reinhold Messner, muž, který se vepsal do historie zlézání osmitisícovek jako nikdo jiný. V roce 1975 posunul Messner dvě hranice, které do té doby platily za nepřekonatelné: Podařil se mu spolu s Petrem Habelerem výstup na Mont Everest bez kyslíkové masky; tři měsíce poté podnikl sólový výstup na Nanga Parbat. Jeho zprvu velmi kritizované úspěchy se staly senzací. Pro Messnera nebylo nejdůležitější dosažení vrcholu, nýbrž rozpoznání hranic vlastních možností, konfrontace člověka se sebou samým. Jeho prožitky osamělosti a strachu tvoří jednu část této podivuhodné knihy, ale především se zde vypráví o dějinách zlézání Mont Everestu – od prvních expedic, Malloryho výstupu, vrcholového vítězství Hillaryho a Tenzinga, technik „čistého lezení“ až ke komerčním expedicím stylu „účel světí prostředky“.

Výpravná velkoformátová obrazová publikace je výsledkem autorova putování po horách celého světa. Nejde však jen o seznámení s horskými krajinami, ale především o zážitky ze setkání s jejími obyvateli. Messner si uvědomil, že všechny horské národy mají mnoho společného: přírodou diktovaný rytmus života, sociální vzory chování nebo zacházení se zásobami. Tak vzniká pozoruhodná mozaika života v horách celého světa – pocta všem těm lidem, jejichž kultura zůstává ovlivněna horami. Publikace obsahuje mnoho barevných fotografií.

Po dvou desetiletích dobrodružných výprav se roku 1997 Reinholdu Messnerovi podařilo vyřešit hádanku yettiho, sněžného člověka. V jeho nejnovější knize doprovázíme autora k horským chatrčím osaměle žijících domorodců, u nichž je yetti obáván jako zvěstovatel neštěstí, následujeme ho na zakázaných stezkách ve východním Himálaji, kde je neustále na útěku před čínskými úřady. Právě sem, do nejnepřístupnějších koutů Tibetu, se uchýlily poslední exempláře tohoto záhadného tvora.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný