Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.Oliver Sacks(1933–2015) byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině. Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo. Přibližuje své dětství, kdy se poprvé zamiloval do sodíku, draslíku a chlóru a začal provádět první pokusy (někdy ne zcela povedené, jak dokazovala exploze sklenic se špatně zakonzervovanými kvasícími sépiemi), získává první zkušenosti se čtením a knihovnami (knihovna v rodném domě byla jeho nejoblíbenější místností, soupeřila pouze s chemickou laboratoří) a muzei (jednou strávil celou noc v síni fosilních bezobratlých), z nichž se stala celoživotní láska. Autor připomíná některé zajímavé klinické případy ze své praxe, jako byla návštěva odlehlé osady mennonitů, kde se vyskytuje neobvyklý počet tourettiků s různými tiky, nebo epidemii spavého onemocnění se "zastavenými" pacienty. Popisuje, jak tyto poruchy povětšinou odrážejí pomalu nastávající změny v mozku, kdy dochází k rozrušení samotných základů vědomí a jáství a ke krátkodobému či trvalému pocítění nicoty. Zmiňuje stigma a nepochopení, které takovéto a podobné choroby stále obklopuje, a dotýká se samotného pojetí medicíny, kdy se lékařské techniky a postupy sice změnily, lidský prožitek však nikoli.

Popis není dostupný

V knize esejů Řeka vědomí se její autor, neurolog Oliver Sacks, zabývá tématy z oborů, jako je botanika, chemie, me­dicína, neurověda a umění a obrací se na své velké tvůrčí hrdiny vědy – zejména Darwina, Freuda a Williama Jamese. Byli jeho věrnými druhy od mladých let a značnou část jeho díla lze vnímat jako jakýsi dlouhý rozhovor, který s nimi vedl. otázky, které zkoumali – význam evoluce, kořeny kreativity, podstata vědomí, se nacházejí v samotném středu vědy a této knihy. Oliver Sacks byl stejně jako Darwin bystrým pozorovatelem a velmi rád shromažďoval příklady, z nichž mnohé pocházejí z jeho rozsáhlé korespondence s pacienty a kolegy. Freudovi se zase podobal svou neodbytnou touhou porozumět lidskému chování v jeho nej­záhadnějších rovinách a jeho pozornost podobně jako u Williama Jamese zůstává upřená ke specifičnosti zkušenosti, byť se zabývá náměty teoretické povahy, jako například zkoumáním času, paměti a tvořivosti.Kniha Řeka vědomí, jejíž text Sacks načrtl dva týdny před smrtí, tak prokazuje autorovu jedinečnou schopnost nacházet neočekávatelné spojitosti mezi tématy a skutečnostmi, jeho ryzí radost poznávat a neutuchající snahu porozumět tomu, co nás činí lidmi.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Ve čtveřici esejí, které světoznámý neurolog Oliver Sacks napsal na sklonku svého života, se jejich autor vyrovnává se stárnutím, nemocí a smrtí. V tomto krátkém bilancování nahlíží jakoby obráceným dalekohledem, ne nepodobným lékařskému mikroskopu, na své dětství, rodinné zázemí, náboženství, vlivy, které nasměrovaly dráhu jeho života.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

V této knize, plné fascinujících a neobvyklých lidských příběhů, nás jeden z nejznámějších současných neurologů a psychologů uvádí do světa svých pacientů. Jejich životy, nemoci i odlišnosti popisuje s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. Dočteme se zde například o hudebníkovi, který se zdraví se stojacími hodinami; o ženě, která přestala ovládat své tělo a pohybuje se jen za pomoci svého zraku a sluchu; o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce; o muži, který trpěl poruchou smyslu pro polohu těla (nakláněl se jako věž v Pise) a korigoval tuto vadu speciálně upravenou vodováhou umístěnou na brýlích; o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka; o muži, kterému se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat; o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran Groveova Slovníku hudby; o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání, aj.

Popis není dostupný

Ve své knize světoznámý neurolog Oliver Sacks netradičně pojednává o migréně, onemocnění, jež postihuje až pětinu žen a šest procent mužů. Detailním přiblížením této nemoci všem lidem s "bolestmi hlavy" ukazuje, že trpí nejspíše neurologickým, po všech stránkách složitým onemocněním, které v jejich životě sehrává jedinečnou roli a je jakýmsi jejich určitým a osobitým "výrazem". Migréna tak z tohoto pohledu není nepřítel, jehož je třeba se co nejrychleji zbavit. Je to naopak životně důležité sdělení organismu, kterému je nutno naslouchat, porozumět mu a adekvátně na ně reagovat. Jelikož migréna se vyznačuje mnoha odlišnými projevy, které se mohou výrazně lišit od pacienta k pacientovi, je třeba vždy zvolit individuální přístup beroucí ohled na pacientovu anamnézu, rodinnou historii, biologické a psychologické pozadí. Autor během svého života léčil více než tisíc migreniků a nastudoval historické prameny vztahující se k bolestem hlavy. V knize se čtenář dozví podrobnosti jednotlivých případů i okolnosti, které je třeba brát v úvahu při léčbě tohoto náročně léčitelného onemocnění. Dočteme se mimo jiné i o častých matoucích příznacích, které migrenici zakoušejí, například o zvláštních zrakových halucinacích a pokřiveném vnímání prostoru, času a tělesného obrazu, zvláštních stavech, které našly své vyjádření v mnoha uměleckých dílech.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Doktor Oliver Sacks na své průzkumné cestě za poznáním mozku a lidské psychiky tentokrát opustil nemocnici a vydal se za svými pacienty do prostředí, kde opravdu žijí. Seznámil se tak s ohromujícími a paradoxními lidskými příběhy o životě v často velmi radikálně změněných podmínkách, kdy přežít umožňují podivuhodné schopnosti rekonstrukce a adaptace, kterými jsme my lidé vybaveni. V knize najdeme například příběh malíře, který se po autonehodě stal barvoslepým, přesto se ve své tvorbě nevzdal barevného zobrazování světa; dočteme se o osudech mladého muže, jemuž nádor v hlavě zničil „paměťový systém“, následně oslepl, ale v rytmu hudby byl přesto schopen svět vnímat; o chirurgovi s Tourettovým syndromem, který nekontrolovaně vydával zvuky a trpěl bizarními tiky, přesto však dokázal operovat a pilotovat letadlo; o případu muže, který byl od dětství slepý, po operaci začal vidět, ale nedokázal tento smysl plnohodnotně užívat; o geniálních autistech s neuvěřitelnými paměťovými schopnostmi; nahlédneme do života vědecké pracovnice, která není v soukromém životě schopna emocí a nedokáže se orientovat v nejjednodušších mezilidských vztazích, ale intuitivně rozumí chování zvířat. Psychické defekty, poruchy a nemoci mohou mít často paradoxní význam: odhalují a uvolňují latentní schopnosti, jaké bychom jinak nepoznali a ani si je neuměli představit.

Popis není dostupný

Hlavním podnětem k sepsání této knihy bylo pro autora jeho obyčejné zranění se zvláštními následky, které utrpěl při nehodě v horách. Oliver Sacks se tak ocitl v postavení pacienta, jehož rutinní chirurgická léčba se zkomplikovala a on na vlastní kůži prožil to, co je předmětem jeho celoživotního bádání - neurologické problémy. Sám na sobě zakusil zážitek odcizení části těla... Myšlenky, které ho v jeho nemoci provázely, byly existenciální povahy: Je možné zachovat si celistvé "já" i v případě, že přijdeme o část těla? Co vlastně znamená toto "já"? "Všechno to bylo ještě pořád ohromně neskutečné. Nebyla to moje noha, co jsem po ní šel, nýbrž mohutná, neohrabaná protéza, bizarní přívěsek, sádrový válec ve tvaru nohy - a navíc válec, který pořád měnil svůj tvar i velikost, jako bych používal jakýsi podivně neobratný a nestálý robotský vynález, naprosto směšnou umělou nohu. Byl to pohyb svého druhu, ale neživočišný, nelidský. Tohle že je chůze? Ptal jsem se sám sebe, a potom se záchvěvem hrůzy: s tímhle že se budu muset smířit pro celý zbytek svého života? To se mi pocit opravdové chůze už nikdy nevrátí? Už nikdy nebudu umět přirozeně, spontánně a svobodně chodit? Budu už odteďka nucen myslet na každý pohyb? Musí být všecko tak složité? Nemůže to být prosté?" Kniha s upřímností a zápalem přibližuje pocit hrůzy, ale i zázrak, který je ukryt pod povrchem zdraví a který člověka může zcela proměnit.

Popis není dostupný