Seznam knih
Série:
Y: Poslední z mužů
všechny knihy (22)
Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost. Nespokojuje se pouze s historickou analýzou, ale sleduje širší filozofická a pedagogická východiska celého fenoménu. Opírá se o myšlenky Luciana Floridiho, které kriticky analyzuje.V závěrečné části pak nabízí vlastní konceptualizaci tématu, která vyžaduje – v kontextu nástupu generativních systémů s umělou inteligencí a společenských změn – nové, hlubší pojetí tohoto fenoménu. Ukazuje, jakým novým způsobem se musíme s technologiemi naučit pracovat, abychom mohli žít v informačně udržitelné demokratické společnosti. Vzdělávání v práci s technikou a informacemi se zde stávají cestou k nově chápanému a hlubšímu humanismu.
V aktuálním, pátém svazku edice Munice s názvem Život onlife se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi ve způsobu, jakým budeme získávat, hodnotit a používat informace.
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi – zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.
Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí, v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy - filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické "searching" zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, "discovering" odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.
Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit.
Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se
těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného
charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi
naučili učit se, a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost
číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas.
Interdisciplinárně pojatá, netradičně řešená publikace nabízí základní myšlenkové východisko pro tvůrce informačních systémů ve vzdělávání. Spojuje témata, která jsou příznačná pro projektování informačních systémů obecně, s tématy vlastními jiným oblastem – legislativa, design služeb, dialogové systémy, umělá inteligence, pedagogika a podobně. Stranou pozornosti naopak stojí technické detaily problematiky. Kvalitní přehledovou monografii ocení především pedagogové či sociální a kognitivní vědci.
Kniha přináší mnoho praktických rad a námětů jak zlepšit práci se zákazníkem. Z obsahu: Orientace firmy na trh, Jak určit vlastní výchozí pozici?, Kdo je zákazník?, Analýza konkurence, Management produktu, Konkurenceschopnost inovací atd.
Série:
Y: Poslední z mužů
Muž pro každé počasí. Poslední dva muži na Zemi, Yorick Brown se svým opičákem Ampersandem, se vydávají z Japonska do Číny, odkud by měli Transsibiřským expresem odcestovat do Paříže, kde chce Yorick najít svou snoubenku Beth. Předtím než se společně se svou ochránkyní, Agentkou 355, vydají na dlouhou cestu napříč dvěma světadíly, musí se jejich dosavadní spolucestující, doktorka Mannová a její přítelkyně Rose, vydat na ještě jednu výpravu, na jejímž konci by se měly dozvědět, co zapříčinilo celosvětovou pohromu, jež před čtyřmi lety zbavila svět všech nositelů chromozómu Y. Pátrání je zavede do utajené biochemické laboratoře v Hongkongu, kde je však čeká další z řady nemilých překvapení, které může znamenat konec nejenom pro Posledního z mužů, ale pro budoucnost celého mužského pokolení. Eisnerova cena 2008 za Nejlepší sérii na pokračování a Nejlepší kresbu a barvy.
Osud patnáctiletého chlapce dohnaného k tomu, aby se stal "zločincem proti své vůli" tím, že se pokusil se zbraní v ruce unést civilní dopravní letadlo a dostat se tak za hranice někdejšího Československa.
Muž pro každé počasí. Poslední dva muži na Zemi, Yorick Brown se svým opičákem Ampersandem, se vydávají z Japonska do Číny, odkud by měli Transsibiřským expresem odcestovat do Paříže, kde chce Yorick najít svou snoubenku Beth. Předtím než se společně se svou ochránkyní, Agentkou 355, vydají na dlouhou cestu napříč dvěma světadíly, musí se jejich dosavadní spolucestující, doktorka Mannová a její přítelkyně Rose, vydat na ještě jednu výpravu, na jejímž konci by se měly dozvědět, co zapříčinilo celosvětovou pohromu, jež před čtyřmi lety zbavila svět všech nositelů chromozómu Y. Pátrání je zavede do utajené biochemické laboratoře v Hongkongu, kde je však čeká další z řady nemilých překvapení, které může znamenat konec nejenom pro Posledního z mužů, ale pro budoucnost celého mužského pokolení. Eisnerova cena 2008 za Nejlepší sérii na pokračování a Nejlepší kresbu a barvy.
