Román o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět... Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Magnesia Litera 2010 - Knižní klub cena čtenářů, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010)

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářůMladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastuPřepište dějiny.

Na toulkách matičkou měst vás budou doprovázet: Marie Absolonová, Petr Borkovec, Tereza Bruthansová, Jiří Černický, Zuzana Dvořáčková, Juliana Fischerová, Emma Hanzlíková, Jan Hísek, Barbora Karpíšková, Radim Kopáč, Nikola Logosová, Petr Nikl, Ivana Pecháčková, Eva Slunečková, Petr Stančík, Michal Šanda, Kateřina Tučková, Jan Valenta a Zuzana Daňková, Adéla Zapletalová.

Další soubor edice Česká povídka přináší příběhy, v nichž hraje hlavní roli vztah člověka a psa; ten zdaleka ne vždycky musí být idylický. Alespoň ne zpočátku.

Literární událost roku v limitované edici s ilustracemi Jaromíra 99. Snad o žádném románu českého autora se v posledních letech nemluvilo tolik jako o dlouho očekávanéBílé VoděKateřiny Tučkové. Výpravná limitovaná edice jistě potěší všechny čtenáře této autorky, ale její provedení ocení také knižní nadšenci se smyslem pro design. Román nově doprovázejí černobílé ilustrace Jaromíra 99, který se ve své tvorbě opakovaně vrací do rodného prostředí Jesenicka a Rychlebských hor. Nikdo jiný nedokáže zachytit atmosféru zapomenutého kraje s pohnutou minulostí tak působivě jako on. Kniha vychází v celkovém nákladu 2 500 kusů. Bílá Voda. Pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Dnes sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se zde skryla před svou minulostí. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a k tomu vystavena i ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Naopak. Pouze v ní upevnili odhodlání se jim postavit. S tím však přišla nutnost postavit se i režimu zaprodané církvi… Lena, probírající se písemnostmi bělovodského kláštera, však brzy zjišťuje, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a záhy také pochopí, že démoni obcházející minulost místních řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu. Sdílet Byť je kniha náročná, jak emočně, tak obsahově, je nepopiratelné, že čtenáře vtáhne, doslova ho uchopí za pomyslnou duši, až mysticky ho provází dějem, ve kterém mu dovoluje věřit i nevěřit na zázraky. Se zvláštní lehkostí otevírá polemiku o postavení žen v církvi, ale také obecně ve společnosti, nedefinuje, ale přitom nenásilně obkresluje rysy dobrého a špatného, v konturách otevírá tematiku víry, odpuštění i přijetí, tedy se neustále opírá o náboženská témata a filozofii, ale tak lehce a nenápadně, že nic nepodsouvá a všechno nechává na čtenáři a jeho vnitřní reflexi. Z erudovaného čtení se tak stává mystický zážitek a nabízí se otázka, zda se to Tučkové povedlo záměrně, nebo zkrátka existuje něco mezi nebem a zemí. Celá recenze

Osm povídek současných českých autorů se vrací do doby, kdy často zbývalo jen doufat – před rok 1989…

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu. Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu. "Psala jsem ten román s přestávkami deset let. Mezitím jsem četla materiály, které jsem objevila v archivech, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které mi pomohlo přiblížit se mým postavám i zevnitř. Myslím, že je to má nejprožitější kniha."— Kateřina Tučková o románu Bílá Voda Sdílet Byť je kniha náročná, jak emočně, tak obsahově, je nepopiratelné, že čtenáře vtáhne, doslova ho uchopí za pomyslnou duši, až mysticky ho provází dějem, ve kterém mu dovoluje věřit i nevěřit na zázraky. Se zvláštní lehkostí otevírá polemiku o postavení žen v církvi, ale také obecně ve společnosti, nedefinuje, ale přitom nenásilně obkresluje rysy dobrého a špatného, v konturách otevírá tematiku víry, odpuštění i přijetí, tedy se neustále opírá o náboženská témata a filozofii, ale tak lehce a nenápadně, že nic nepodsouvá a všechno nechává na čtenáři a jeho vnitřní reflexi. Z erudovaného čtení se tak stává mystický zážitek a nabízí se otázka, zda se to Tučkové povedlo záměrně, nebo zkrátka existuje něco mezi nebem a zemí. Celá recenze

Hana se vrací do kraje svého mládí, doufajíc, že své dceři konečně představit jejího otce. Paní Jarmilu také čeká jedno „poprvé“ – a to už brzy oslaví šedesáté narozeniny. Marie se chystá na sraz gymnázia po dvaceti letech a moc se jí tam nechce, protože ví, že hlavním tématem u stolu budou samozřejmě děti, zatímco Karla plánuje v Buenos Aires navštívit kurz češtiny, aby si konečně mohla promluvit se svou matkou… Deset populárních autorek a deset příběhů ženských – vlastně až na jednu výjimku – hrdinek, které se tváří v tvář všednodennosti nehodlají vzdát.

První leporelo pro nejmenší od Kateřiny Tučkové.Kateřina Tučková, oceňovaná spisovatelka, dramatička a historička, o jejíchž velkých románech se mluví celou sezónu, se jako maminka nyní obrací také na ty nejmenší čtenáře. Její první leporelo děti zavede do lesního království, ve kterém prožijí spolu s babičkou a dědečkem den plný objevování: květiny, lesní plody, houby i různé druhy zvířátek. Výrazné zpěvavé verše vybízí ke společnému recitování. Doplňují je ilustrace mladé Laury Hédervári.

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak, a kdyby jen tušili, jak to dopadne, dost možná by zůstali doma… Sdílet Slušná řádka českých autorů přispěla svou trochou do mlýna, aby spatřila světlo světa nová sbírka povídek, která se drží nejen letního tématu, ale také je příjemně štíhlá, aby jí to slušelo v plavkách. Nečekejte tedy žádný horor, akci, či napětí, o tom to dnes nebude, spíše se připravte na poklidné lenošení na pláži a popíjení různobarevných drinků v hotelovém baru. Celá recenze

Nejlepší autoři z nakladatelství Host a Druhé město napsali text na motivy z „černé kroniky“, a tak vznikla obsáhlá povídková antologie s názvem Krvavý Bronx. Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká. Všechny ty zprávy a zprávičky ovšem pocházejí z druhé poloviny 19. století – a jasně ukazují, že velký nepokoj a sociální drama nesla v sobě tahle městská část už v časech, kdy se jí ještě říkalo prostě Cejl. Vraždy, krádeže, nelegální potraty končící smrtí, otrava lékárenským jedem, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, skoro pokaždé životy žité na hraně existence. Dohromady poutavý svět pojednaný autory, jejichž prostý výčet nepotřebuje další komentář: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda či Petra Soukupová. A v jejich podání minulost světa, který stále čeká na svou šanci. Sdílet Těžko bych vybíral, která povídka se mi líbila nejvíc. Všechny mají něco do sebe. Zmínit bych mohl například povídku Elév o mladém novináři z Břeclavska, který jede hledat věhlas do Brna. Ta obsahuje vraždu, intriky i komedii. Je jasné, že na své si přijdou zejména milovníci kratších povídek. Mě osobně nalákalo to, že moc dobře znám prostředí, ze kterého povídky jsou. Taktéž věřím, že kolegů Brňanů, kteří stejně jako já pocítí spřízněnost s tímto místem a budou si o něm chtít přečíst něco více, bude hodně. A zároveň bude určitě dost i mimobrněnských čtenářů, kteří se budou chtít o životě v Bronxu něco dozvědět. Ať je vaše motivace k přečtení této knihy jakákoliv, mohu vám ji jen doporučit. Celá recenze

Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura. Někteří autoři píší o totalitní minulosti. Petr Bobek vypráví příběh o svobodě a lásce za časů útlaku, Miloš Doležal o zlu, které kolem sebe rozséval jihlavský estébák, až se obrátilo proti němu. Jiří Padevět se vrací k osudu umučeného kněze Josefa Toufara. Jiří Kratochvil v magicky mrazivém příběhu Vrun líčí návrat duchů minulosti. Aleš Palán popisuje šedivou všednost totality dětskýma očima, a dětské vnímání nenápadných totalitních tragédií přináší i povídka Ivany Pecháčkové. Kateřina Tučková dojímavě připomíná nejzranitelnější oběť totalitních zločinů, starou romskou ženu. Řada autorek a autorů píše o spletitých, radostných i bolestivých cestách mezilidských vztahů. Dora Čechova o návratu dávné lásky, Jaroslav Čejka o smrti a tajemství otce, Petra Dvořáková o manželské lásce, která tak na první pohled moc nevypadá, Viktorie Hanišová o příliš vzorných dětech, Lidmila Kábrtová o osamělosti staré ženy, Irena Obermannová o stesku po mámě, Martin Patřičný o rozdílech mezi sexem, láskou a něhou, Martin Reiner o kráse i smutku nedovolené lásky, Eva Tvrdá o rozpadu manželství, Miloš Urban o všehoschopné touze po dítěti a Michal Vrba o návratu do života s nadějí na nový začátek. U několika povídek se zasmějete, ovšem jestli vesele nebo hořce, to je otázka. Bianca Bellová odhaluje, jakou roli může hrát jediné písmeno, Alena Mornštajnová prozrazuje, jak důležité je správně spočítat schody, a význam čísel připomíná i Markéta Hejkalová. Michal Viewegh důrazně upozorňuje, že ani smrt nemusí být překážkou šťastného života, a Ivan Kraus nabízí inspiraci, jak lépe a účinněji propagovat knihy. Vraždy, napětí a překvapivý konec čeká na čtenáře v povídkách Jiřího Lojína a Arnošta Vašíčka.Několik próz je vzpomínkových. Jiří Grygar vzpomíná na to, jak se stal knihomolem, Josef Mlejnek na neobyčejnou paní bytnou z disidentských dob, Jiří Dědeček na kouzelnou dobu mezi dětstvím a mládím, Michal Šanda na literární výlety s básníkem Vítem Kremličkou, Václav Větvička na pohádkově krásná jména českých rostlin.Knihu doplňují čtyři texty tří již nežijících autorů: dva fejetony Ludvíka Vaculíka, věnované Podzimnímu knižnímu veletrhu, méně známý úryvek ze začátku Zdivočelé země Jiřího Stránského a ukázka z románu Prostopášný modlitební mlýnek finského humoristy Arta Paasilinny (jediného zahraničního autora knihy). Paasilinna v ní píše o havlíčkobrodském veletrhu, neboť to při jeho návštěvě čtenářům slíbil a jako správný Fin slib dodržel.

Byly odvážné. Mnohdy předběhly dobu. Šly si za svým a někdy za odvahu zaplatily cenu nejvyšší. Ale svým příběhem inspirovaly tisíce a miliony dalších žen, které dnes díky nim mohou žít svobodně a podle svých představ. Strhující vyprávění o šedesáti výjimečných a leckdy zapomenutých hrdinkách z české kotliny od těch nejdávnějších dob až po současnost doprovází originální portréty od studentů plzeňské „Sutnarky“, textové medailony Kateřiny Tučkové a historické vstupy Renáty Fučíkové, které ukazují, jak se žilo ženám v různých obdobích dějin. Sdílet Hrdinky nás mají čím obohatit. Nechybí jim náhled do historie, a ačkoli jsou příběhy zestručněné (na jednu stránku život prostě nedáte), tak podle mého obsahují mnohem víc (pro mě určitě) zajímavých informací, než jakákoli jiná podobná kniha. S tím souvisí i to, že bych knihu doporučila čtenářům zběhlejším, třeba od šesté třídy nahoru s tím, že horní hranice opravdu neexistuje. Své si v knize najdou čtenáři mladí i staří jakéhokoli pohlaví, protože poselství knihy je jasné a jednoduché. Celá recenze

Popis není dostupný

Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima jiné brněnské rodačky, spisovatelky Kateřiny Tučkové. Vitka je příběh o závratném vzestupu mladé talentované ženy, která se dokázala prosadit v oblasti dodnes vyhrazené především mužům. Její život byl fascinující směsicí výjimečného nadání, píle a neústupnosti, ale také svobodomyslnosti, kterou šokovala své okolí. Zemřela v pouhých pětadvaceti letech, válkou odříznutá od domova v jihofrancouzském Montpellieru. V té chvíli však už měla za sebou studia v Brně, Praze a Paříži, složila na čtyřicet oceňovaných skladeb, dirigovala významné evropské orchestry a byla životní i tvůrčí partnerkou Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili proslulý milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli známí představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen.

Cyklus povídek českých spisovatelů spojený tématem cest - to téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Smyslem projektu bylo zviditelnit na stránkách celostátního deníku Adru a její činnost, ovšem zároveň se podařilo vytvořit cosi jako reprezentativní čítanku soudobé české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet jedna spisovatelů od mladých debutantů po čítankové klasiky, od bestseleristů a držitelů Magnesií Liter po tvůrce dnešními čtenáři spíše opomíjené. Jejich autorské honoráře pak zaplatil deník Právo. Jako završení celého projektu jsme se rozhodli vydat soubor Povídek pro Adru knižně, a pokračovat tak v započatém úmyslu - především rozšířit touto cestou povědomí o organizaci ADRA, přispět na její provoz z výtěžku knihy a zároveň dát v reprezentativní formě vědět i o současné české literatuře. ADRA je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. Byla založena ve Spojených státech amerických před více než padesáti lety a dnes má zastoupení již ve 125 zemích světa. V České republice začala ADRA působit v roce 1992 a postupně se stala jednou ze tří největších humanitárních organizací u nás. ADRA pomáhá jak při mimořádných událostech, tak při uskutečňování dlouhodobých rozvojových projektů. Jejím základním posláním je pomoct lidem k tomu, aby byli schopni převzít kontrolu nad svými vlastními životy. Za dobu svojí existence působila ADRA ČR bezmála ve třiceti zemích.

Popis není dostupný

Brožované vydání dalšího románu Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele - její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi "odsunuta"společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.

Popis není dostupný

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele - její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.