Tři ženy, tři propojené osudy Marie nedokáže opustit dům plný rodinných přízraků. Jakuba trpí vzácnou poruchou, kvůli níž si nedokáže zapamatovat lidské tváře, a každé setkání tak prožívá jako první. Aniela jako jediná z rodiny přežila koncentrační tábor, ale návrat do běžného života pro ni není možný. Experimentální román Jakuby Katalpy propojuje realitu se snem, minulost se současností a osobní osudy s archetypální zkušeností žen napříč generacemi. Je možné ho číst nejen jako strhující rodinný příběh, ale především jako podobenství o paměti a ztrátě.

Co všechno jsme ochotni obětovat pro to, abychom přežili? A zůstáváme pak stále ještě lidmi? Úlice jsou městem vyšinutým v prostoru i čase. Chybějí dokonce na některých mapách českoněmeckého pohraničí. Jejich obyvatelé od nepaměti chovají včely a jejich životy jsou zalité sladkostí. Jenže potom přímo ve městě vyroste koncentrační tábor… Anežka, Běla a Helena v Úlicích vyrostly a znají se od dětství. Každá měla své nevzrušivé plány, které však přítomnost tábora a německých vojáků dramaticky promění. A s nimi také jejich charaktery. Jakuba Katalpa napsala bezohledný a mnohovrstevnatý román, který není jen dalším příspěvkem do žánru historické fikce z období druhé světové války. Nekompromisním způsobem zkoumá otázky svobody, morální zodpovědnosti a osobních hranic.

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářůMladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastuPřepište dějiny.

Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková zve na Štědrý večer jako každý rok muže bez domova k sobě domů, ale má jednu podmínku… Dvanáct populárních českých autorů a autorek napsalo vánoční povídky, které voní jehličím a cukrovím, jejichž hrdinové, jak se o Vánocích patří, plní sny sobě i svým nejbližším, a tak Ježíšek možná přinese brusle s kožíškem, štěňátko nebo duchovní prožitek. Jsou přece Vánoce a to je čas zázraků.

Detektivní povídky z pera hvězd současné české literární scény (Alena Mornštajnová, Jakuba Katalpa, David Urban, Bianca Bellová, Marek Epstein, Martin Goffa, Ondřej Neff, Kristýna Trpková, Markéta Hejkalová, Kateřina Surmanová, Stanislav Beran, Petr Bým)

Popis není dostupný

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže. Proč? Manžel ji obklopuje luxusem a aseptickou čistotou a ona se brání mít s ním dítě. Odchází od něj za jinými muži a ženami, toulá se ve skutečnosti i ve vzpomínkách na svou nekonformní babičku, která pracovala jako lékařka v Africe. A hledá cestu. K sobě a ke svému malování. Jako vypravěčka z Tisíce a jedné noci proplétá Nina minulost se současností a do svých příběhů vtahuje i čtenáře. Její sugestivní zpověď přináší množství smyslových, často velmi syrových vjemů, erotických pasáží nebo třeba katalog barev firmy Lefranc Huile. Novelou Je hlína k snědku? Jakuba Katalpa v roce 2006 doslova vtrhla na českou literární scénu. Byla nominována na cenu Magnesia Litera a kritika vyzdvihovala především její hru s jazykem, osobitou poetičnost i nezvyklé žánrové zařazení. První kniha autorky bestsellerů Zuzanin dech a Němci.

Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr? Sdílet Můj osobní dojem se absolutně nedá shrnout do jedné věty, ale nejdůraznější myšlenka, která ve mně asi už zůstane je, že některé cesty osudu za určitých okolností zkrátka nelze změnit. A ať už to zní třeba jako klišé, ještě více jsem si také uvědomila, že v každém člověku je kus dobrého i zlého... Co s tím dokáže udělat válka, zda snad smazává mezi dobrem a zlem hranice a jestli se to dá vůbec nějak soudit, na to mi román Zuzanin dech pár odpovědí dal, ale také ještě víc důvodů k úvahám. Celá recenze

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa...