Deník Františka Lízny, který nedávno zemřel.Kniha je autentickým souhrnem deníkových záznamů známého českého jezuity, který se věnuje zejména péči o lidi na okraji společnosti (vězňové, Romové, bezdomovci). Teologicko-filozofickými rozbory nezatížený text vypovídá nejen o pouti, kterou 62letý František Lízna absolvoval v dubnu - srpnu 2004, ale hlavně o jeho vidění světa. V knize nechybí situace, v nichž se tento kněz při zápasu sama se sebou dostává do situace těch, o které se většinu svého života staral a na které formou "modlitebního losování" nezapomíná ani při této cestě. Prostý neliterární styl autora, s kterým koresponduje i výtvarný doprovod knihy, umožňuje snadnou orientaci v textu i člověku, jenž se nepohybuje v církevním prostředí.(Deník je doplněn řadou cenných dokumentů - fotografií, kopií původního deníku, poutnickou knížkou, dopisem Václavu Havlovi, pozdravem od prezidenta Václava Klause).

Rysem, který Františkovy poutní cestopisy zřetelně odlišuje od jiných podobných textů a který činí jeho zápisky tolik přitažlivými, je jeho až třeskutá upřímnost. Svému egu nepřikládá přehnaný význam, a proto líčí bez rozpaků jak ty skutečnosti, kvůli nimž by mohl být vysmíván či odsuzován, tak i své dobré činy, které by leckdo zbožný skromně zamlčel. František však prostě jen pravdivě zachycuje to, co prožívá. Podobně objektivně zaznamenává také svá setkání s lidmi: s těmi nejsrdečnějšími a nejobětavějšími i s těmi nezdvořilými, nevstřícnými a bezohlednými, byť se k těm druhým zařadily i mnohé osoby z prostředí římskokatolické církve. Františkův i náš Kristus je totiž Pravda, a ne pokrytecké překrucování fakt: "Jen abychom před světem vypadali dobře!" Nepoznanou a nedemaskovanou skutečnost lze sotva změnit k lepšímu. Mlčet o pravdě znamená sloužit lži a napomáhat zlu. A proto platí, co píše svatý Jeroným: "Má-li z pravdy vzejít pohoršení, lepší je, aby vzešlo."

V roce 2006 otec Lízna vychází na pouť. Jde bez mobilního telefonu a s vědomím, že toto putování může být jeho poslední pozemské, neboť lékaři mu diagnostikovali nebezpečnou rakovinu. Nemoc však natolik ustoupila, že lékaři otce Líznu zařadili mezi vzácné případy. Sám jezuitský poutník dodává: "Jak říkám, pouť uzdravuje."

Deník psaný na pěší pouti z Vyšehorek do Sieny a Říma není pouze cestopisem, ale i svědectvím o osobnosti autora: je z něj zřejmá jeho mužná houževnatost pokořující překážky, soucítění a solidarita s lidmi i zvířaty, citlivá pozornost vůči smyslovým vjemům a smysl pro krásu, mimořádná vnitřní svoboda projevující se nekonvenčním myšlením a jednáním, suchý humor na hranici absurdna, hluboká oddanost církvi i kritičnost vůči ní, především však celou jeho bytost prostupující samozřejmá, sebevědomá a sugestivní zbožnost.

Kniha "Šel jsem však vytrvale" s podtitulem Deník P. Františka Lízny z pouti za sv. Cyrilem a Metodějem spadá do žánru Romány. Autorem je Lízna František. Kniha je vázaná. Obsahuje 144 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Cesta" z roku 2009. Přejeme příjemné čtení.