Popis není dostupný

Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb (paláce, kostely, kláštery, židovské památky, stavby určené pro vzdělání a kulturu, ostatní významné stavby a měšťanské domy) jednotlivých částí historického centra - Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany, Starého města a Josefova, Nového Města a Vyšehradu. Spolu s nimi představit také významný komplex Průhonického parku. Publikace na svých 336 stranách ilustruje toto mimořádné kulturní bohatství a krásu stovkami obrazů a současných snímků. Publikace připravená nakladatelstvím FOIBOS BOOKS vyšla jako desátá kniha v edici Památky UNESCO za podpory Ministerstva kultury.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století, dokumentovaných pomocí historických i současných fotografií a plánů. Většina z těchto staveb prošla po roce 1989 památkovou obnovou, která jim alespoň zčásti navrátila jejich původní vzhled. K nejcennějším barokním stavbám patří synagogy s tradiční malovanou nástěnnou ornamentální výzdobou a hebrejskými modlitebními texty, čtyřsloupové synagogy polského typu, centrální synagogy na Moravě a v západních Čechách nebo rozšířenější mírně podélné tříosé synagogální stavby. V katalogu je podrobněji dokumentováno také na dvacet barokních synagog, zbořených za války nebo v období komunistického režimu. Katalog doplňuje zpráva o obnově synagog v Čechách a na Moravě v posledních dvou desetiletích, seznam použité literatury a slovníček hebrejských výrazů a terů.

Malá monografie umělce 1. poloviny 20. století, která obsahuje103 barevných reprodukcí jeho obrázků – olejomaleb. Maloval uličky, náměstí a zákoutí pražského Židovského města ještě před asanací. Jeho dílo je dnes cenným dokladem toho, jak kolem roku 1900 vypadalo pražské židovské ghetto.

Katalog ke stejnojmenné výstavě je vlastně malou monografií známého pražského umělce, grafika, kreslíře a portrétisty z počátku 20.století. Od roku 1899 byl členem Vídeňské secese, proslavil se svými dřevořezy a portréty známých umělců, hudebníků, herců, básníků, spisovatelů i filozofů. Monografie nabízí vedle podrobného životopisu umělce především více než 200 reprodukcí jeho kreseb, dřevořezů, grafických prací i malířské portréty Alberta Einsteina (1917) nebo skladatele Richarda Strausse.

Alexander Brandejs (1848-1901) byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla – M. Alše, F. Ženíška, V. Brožíka, J. Tulky, A. Chittussiho a J. Schikanedera, sochaře J. V. Myslbeka a básníků J. Vrchlického a J. Zayera a mnoha dalších. Malířství se věnovala také jeho dcera Helena, žačka A. Slavíčka, která se roku 1903 seznámila v Paříži s malířem Adolfem Wiesnerem, jehož dílu je výstava v Židovském muzeu věnována především. Adolf Wiesner (1871-1942) byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“. Byl autorem figurálních kompozic, portrétů, melancholických krajinných motivů i grafických dekorativních prací. V letech 1900 až 1910 žil a pracoval převážně v Paříži, kde se stýkal s Alfonsem Muchou a dalšími českými umělci. Svoji poslední výstavu měl v Praze v roce 1936. Po okupaci v březnu 1939 byl Adolf Wiesner deportován do terezínského ghetta, kde zemřel 10. října 1942.

Katalog publikovaný u příležitosti výstavy malíře Jiřího Jilovského pořádané v Galerii Roberta Guttmanna od 8. září do 6. listopadu 2005. Jiří Jílovský (1884-1958) je znám jako umělec vycházející z vrcholné secese a pečlivý tvůrce drobné grafiky rozmanitých forem, technik, stylů a motivů. Nejoblíbenější a nejznámější byly jeho série staropražských pohledů, krajinných výjevů a portrétů. Obzvláště populární jsou Jílovského exlibris, k jehož průkopníkům u nás patřil a kterých vytvořil více než 120. Jilovský byl rovněž malířem a že vytvářel i scénické návrhy. Maloval především portréty a krajiny, městské pohledy, žánrové scény, obrazy květinových zátiší i dekorativní kompozice. Jílovský se pohyboval převážně v pražské židovsko-německé společnosti, která téměř beze stopy zmizela v době holocaustu. Výstava prací Jiřího Jilovského v Galerii Roberta Guttmanna byla jeho první výstavou od roku 1927.

Obrazový průvodce, který chce veřejnosti přiblížit tuto unikátní památku z roku 1639 a její bohatou malířskou výzdobu. Nástěnné malby ze 17. století, které tu byly během nedávné rekonstrukce odkryty, představují nejstarší a nejucelenější příklad východoevropské tradice výzdoby synagog v České republice a svým významem daleko přesahují její hranice. Textová část se zabývá historií stavby a maleb i jejich symbolickým obsahem.Kolektiv autorů, fotografie Dana Cabanová a Petr Kliment

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný