úprava pro klavír Ladislav Láska Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“ je celosvětově nejhranější symfonie české hudby a Dvořákovo nejpopulárnější dílo. „Novosvětská“ vznikla v prvním roce skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických a její premiéra v newyorské Carnegie Hall 16. prosince 1893 se stala největším triumfem Dvořákovy umělecké kariéry. Hlavní téma druhé věty Largo zpopulárnělo natolik, že vznikla celá řada jeho instrumentálních a vokálních aranžmá. Skladatel a hudební redaktor Ladislav Láska (1889–1957) je autorem jednodušší úpravy pro dvouruční klavír, pro snadnější hru zvolil tóninu D dur (v původním znění je Largo v Des dur). Kompletní „Novosvětskou“ symfonii upravil pro klavír sólo H 1110 český klavírista Karel Šolc (1893–1985), zkušený autor klavírních výtahů symfonických, operních a kantátových děl českých skladatelů.

BÄRENREITER URTEXT Editor Robert Simon dílo z počátku Dvořákova tzv. slovanského období nové kritické vydání na základě vyhodnocení všech známých pramenů předmluva (anglicky, česky, německy) a kritická zpráva (anglicky) editora Slovanské rapsodie op. 45 napsal Dvořák v průběhu roku 1878 a hned v následujícím roce byly vydány v Simrockově berlínském nakladatelství. Tři vzájemně nezávislé orchestrální skladby v tóninách D dur, g moll a As dur byly publikovány pod společným titulem a opusovým číslem. První dvě měly premiéru ještě v roce svého vzniku, třetí rapsodie v následujícím roce 1879. Slovanské rapsodie stojí na počátku Dvořákova tzv. slovanského období (mezi kompozicí rapsodie č. 1 a rapsodie č. 2 vznikla první řada slavných Slovanských tanců op. 46). Slovanská rapsodie č. 1 D dur nyní vychází v nové vědecko-kritické edici, jejímž hlavním pramenem byl editorovi Robertu Simonovi první tisk, který vznikal za účasti skladatele. Provozovací materiál k prodeji.

BÄRENREITER URTEXTEditorka Veronika Vejvodová Cyklus písní Cigánské melodie op. 55 na texty českého básníka Adolfa Heyduka zkomponoval Dvořák na začátku roku 1880 na přání člena vídeňské Dvorní opery, tenoristy Gustava Waltera, kterému je cyklus také věnován. Dvořák proto psal písně rovnou na německé překlady, které za tímto účelem pořídil sám Heyduk. Poprvé vyšly písně tiskem v létě 1880 u berlínského Simrocka pouze v němčině, o rok později je tentýž nakladatel vydal i s českým a anglickým textem.Pro toto urtextové vydání zvolila editorka Veronika Vejvodová první tisk jako hlavní pramen a připravila svazek ve dvou verzích, jednu pro vyšší hlas a druhou pro nižší hlas.Obsah: autor hudby / textu / skladbaDvořák Antonín: Má píseň zas mi láskou zníDvořák Antonín: Aj! Kterak trojhranec můjDvořák Antonín: A les je tichý kolem kolDvořák Antonín: Když mne stará matkaDvořák Antonín: Struna naladěnaDvořák Antonín: Široké rukávyDvořák Antonín: Dejte klec jestřábu

- autentické znění na základě nově nalezeného pramene - půvabný doplněk ke slavné Serenádě E dur op. 22 - trojjazyčná předmluva dvořákovského experta Davida R. Beveridge - kritická zpráva editora (v angličtině) Nokturno H dur op. 40 vyšlo tiskem v roce 1883 u Bote &; Bocka, v době, kdy se na Dvořáka obraceli početní nakladatelé. Skladba má svůj prapůvod ve Smyčcovém kvartetu e moll z roku 1870 a později figurovala také v premiérové verzi Smyčcového kvintetu G dur jako jeho druhá věta. Dvořákovi však dvě volné věty připadaly mnoho, a tak Nokturno nakonec upravil pro smyčcový orchestr a vydal samostatně ještě před kvintetem. Editor tohoto vydání nalezl v soukromém vlastnictví chybějící pramen – druhý autorizovaný opis díla, který sloužil jako tisková předloha k prvnímu vydání. Nová edice tak překonává jisté zmatky, způsobené množstvím verzí, a přináší autentické znění tohoto půvabného doplňku ke slavné Serenádě E dur.

Popis není dostupný

Obsah: autor hudby / textu / skladba Dvořák Antonín: Spi, mé dítě, spi (ze dvou písní na lidové texty z r. 1885) Dvořák Antonín: Milenka travička (ze Sborových písní pro mužské hlasy) Dvořák Antonín: Když mne stará matka (z Cikánských melodií Op. 55) Dvořák Antonín: Slovanský tanec č. 3 (Slovanské tance Op. 46) Dvořák Antonín: Humoreska č. 7 (Humoresky Op. 101) Dvořák Antonín: Adagio (Violoncellový koncert Op. 104) Dvořák Antonín: Slovanský tanec č.4 (Slovanské tance Op. 46) Dvořák Antonín: Andante (Dumky, klavírní trio Op. 90) Dvořák Antonín: Larghetto (Sonatina pro housle a klavír Op. 100) Dvořák Antonín: Valčík č.1 (Valčíky op. 54) Dvořák Antonín: Furiant (Poetické nálady Op. 85) Dvořák Antonín: Rondo (Pro violoncello a klavír Op. 94) Dvořák Antonín: Lento (Smyčcový kvintet F dur Op. 96) Dvořák Antonín: Scherzo (Terzetto pro 2 housle a violu Op. 74) Dvořák Antonín: Furiant (Česká suita pro orchestr Op. 39) Dvořák Antonín: Polonéza Es dur Dvořák Antonín: Okolo hájička, teče tam vodička (z Moravských dvojzpěvů Op. 32) Dvořák Antonín: Largo z 9. symfonie Op. 95

Fanfáry pro čtyři trubky a tympány zkomponoval Antonín Dvořák u příležitosti zahájení Zemské jubilejní výstavy uspořádané v Praze roku 1891 na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy v roce 1791. - neznámý Dvořákův kus v délce jedné minuty - praktický formát malého sešítku na šířkul

Slovanské rapsodie op. 45 napsal Antonín Dvořák v průběhu roku 1878 a hned v následujícím roce byly vydány v Simrockově berlínském nakladatelství. Tři vzájemně nezávislé orchestrální skladby v tóninách D dur, g moll a As dur byly publikovány pod společným titulem a opusovým číslem. První dvě měly premiéru ještě v roce svého vzniku, třetí rapsodie v následujícím roce 1879. Slovanské rapsodie stojí na počátku Dvořákova tzv. slovanského období (mezi kompozicí rapsodie č. 1 a rapsodie č. 2 vznikla první řada Slovanských tanců op. 46). Slovanské rapsodie op. 45 nyní vyšly jednotlivě v nové vědecko-kritické edici, jejímž hlavním pramenem byl editorovi první tisk, který vznikal za účasti skladatele.

Popis není dostupný

Popis není dostupný