Po 1. máji 1890 dá Nedobyl výpověď všem zaměstnancům, kteří se zúčastnili dělnického průvodu. Ale tentokrát jdou všichni zaměstnanci do stávky… Karel Pecold je konečně propuštěn z vězení. Samovazba zkrátila jeho trest o dva a půl roku. S Ankou a sedmiletým synem opouští Vídeň a vrací se na Žižkov. Laura Helebrantová odhalí někdejší poměr manžela s Růženou, syn Růženy je totiž velmi podobný Helebrantovi, a ztropí manželovi výstup pro tento nepřiznaný hřích. Spojenectví Nedobyla s Herzogem skončilo. Herzog vycítil, že se tím spojením čím dál víc kompromituje a vystoupil v obecní radě proti Nedobylovi. Helebrant nabídne Růženě odstupné, když se odstěhuje ze Žižkova. Ta svolí s podmínkou, že Helebrant najde práci Karlovi Pecoldovi. Karel je přijat jako zedník, ale musí staviteli slíbit, že nebude dělat politiku. Martin Nedobyl vyhlásil nedělní pracovní směnu, aby zabránil dělníkům navštívit dělnický tábor. Ale všichni svou práci udělali v noci, a tak Nedobyl najde prázdnou Preclíkářku. Ve vzteku nevědomky způsobí požár a stane se jeho obětí. Marie Nedobylová málem omdlí, když jí Helebrant sdělí, že zdědila téměř dva milióny zlatých. Dosud žila v domnění, že jsou chudí, zadlužení.

No description yet