Magnusová se vrací z konference a zjišťuje, že za den a půl, co byla pryč, se z jejího Útočiště stala válečná zóna. Bezpečnostní systémy jsou vypnuté, nábytek je rozházený, po chodbách se povalují zbraně a po nikom z jejího týmu není ani stopy. Jako prvního najde Henryho, který si vůbec nepamatuje, co se dělo krátce po jejím odjezdu. Později postupně nachází i ostatní a z jejich útržkovitých vzpomínek a obnovených záznamů bezpečnostních kamer si dává dohromady, co se vlastně dělo. Nakonec by to nebyl tak velký problém a celá záležitost by se zařadila mezi ty incidenty v Útočišti, na které se vzpomíná se smíchem při podzimních večerech u krbu, kdyby ovšem Útočiště za několik málo hodin nečekala inspekce OSN.

No description yet