Střet přístupů k modernímu malířství a střet dvou silných osobností. Profesor Královské akademie v Berlíně a obdivovatel impresionismu, Max Liebermann versus samouk a jeden z nejznámějších expresionistů, Emil Nolde. Pětidílný cyklus věnovaný velikánům výtvarného umění Maxe Liebermana v mládí německý tisk haněl, že znázorňuje „zdeformované a znetvořené obrazy lidí“. Nechtěl malovat jen milé žánrové obrázky a našel moderní vyjadřovací prostředky i moderní náměty, které do té doby v německém výtvarném umění neměly místo. Přesto jej v roce 1910 představitel další moderní generace označí za tyrana, jehož umění je prý „slabé“ a „kýčovité“. Říká to Emil Nolde, na jehož plátnech bývají lidé zobrazení v emotivní, expresivní nadsázce čistými, nezvykle výraznými barvami.

No description yet