Nikdo neví, jak se to stalo. Ani sám vítr. Jednoho krásného dne, z pohybu oblak a modrého nebe, vyčaroval dětem pro legraci Pana Tau. Kouzelného panáčka s buřinkou, černým deštníkem, oblekem s bílou květinkou v klopě, jenž se uměl zvětšovat a zmenšovat, aby potěšil fantazii dětí i jejich rodičů. Jen málokdo ale Pana Tau najde, spíše ho mine, a tím ztratí svou kouzelnou vteřinu, kdy se mu mohla splnit všecka přání… Štěstí měl jednou malý kluk, který ho našel na ulici, když zrovna kráčel do hodiny klavíru, a vzal si ho s sebou. Jenže, místo aby klučina cvičil prstoklad, raději by se proháněl někde venku. Pan Tau mu jeho přání splnil a oba si pak užili mnoho legrace s atrakcemi na pouti. Chudák učitel klavíru mezitím musel řešit kalamitu s hrnečkem, který vařil a vařil…

No description yet