Příběhy velkých podvodníků jsou zároveň odvážné i zarážející. Co člověka vede k tomu, aby se pokusil stát někým jiným? Je to jen kvůli materiálnímu zisku nebo snaze uskutečnit důmyslný podvod? Anebo je za tím hlubší důvod? Každý z nás si někdy představoval, jaké by to bylo vyzkoušet si novou identitu, ale v případě slavných podvodníků – jako byli Ferdinand Demara, „Clark Rockefeller“ alias Christian Gerhartsreiter nebo Anna Anderson – se jejich fantazie svým způsobem staly realitou. Kdy se hranice mezi napodobováním a skutečnou proměnou začne stírat? Je možné, že tím, že se člověk vydává za někoho jiného, se jím alespoň ve své mysli skutečně stane?

Stories of great impostors are both daring and baffling. What compels a person to attempt to become someone else? Is it merely for material gain, or to pull off an ingenious scam? Or is there a deeper reason? At one time or another, we've all fantasized about trying on a new identity, but in the case of great impostors--like Ferdinand Demara, "Clark Rockefeller" a.k.a Christian Gerhartsreiter, and Anna Anderson--their fantasies, in a sense, became reality. When does the line between impersonation and transformation get blurred? Is it possible that by pretending to be someone else, a person can actually become that person, at least in their mind?