V sedmém dílu své interpretace dějin 20. století líčí Oliver Stone zoufalou snahu USA o úspěch ve válce ve Vietnamu. „Arzenál americké armády vzrostl o napalm, kazetové pumy a bílý fosfor,“ tvrdí. „Spojené státy ve Vietnamu narazily na nepřítele, kterého neuměly porazit.“ Atentát na Martina Luthera Kinga a na Roberta Kennedyho, stejně jako zvolení Richarda Nixona prezidentem, považuje za klíčové okamžiky pro další běh událostí. Pod svým úhlem pohledu upozorňuje na souběžné americké zájmy v Brazílii, Dominikánské republice, Řecku, Indonésii, Kambodži a Chile a na americký strach z vývoje v Číně. Upozorňuje také na roli FBI ve všech zmíněných konfliktech. V líčení období po ukončení války ve Vietnamu Oliver Stone provokativně volá po uctění památky mrtvých Vietnamců, Laosanů a Kambodžanů, kteří zemřeli vinou amerických zbraní.

No description yet