Odraz seriálového světa v médiích: Historie seriálových webů a cen

Seriálová tvorba si během posledních dekád vydobyla výsadní místo v populární kultuře. Televizní seriály se z „chudšího příbuzného“ filmu proměnily v celosvětový fenomén, což se odráží jak v existenci nespočtu specializovaných webů o seriálech, tak ve vážnosti, s jakou jsou dnes hodnoceny – včetně prestižních ocenění typu Emmy či Zlatých glóbů. Tento článek mapuje historii seriálových webů od lokálních fanouškovských stránek po globální databáze a vývoj televizních cen, od národních po mezinárodní, a ukazuje, jak různé kultury přistupují k televizní tvorbě.

České seriálové weby

V České republice vznikla v průběhu let řada webů věnovaných seriálům – od rozsáhlých databází až po specializované fanouškovské stránky. Tyto portály odrážejí rostoucí zájem českých diváků o světové i domácí seriály a často kombinují zpravodajství, databázové informace, diskusní fóra i uživatelské hodnocení.

Hlavní české portály o seriálech

• Div.cz – Novější český portál, který funguje jako komplexní průvodce světem popkultury. Kombinuje databázi filmů a seriálů s uživatelskými recenzemi a hodnoceními, a nechybí mu ani komunitní funkce (fóra, blogy, žebříčky). Div.cz nabízí uživatelům možnost hodnotit díla napříč filmy, seriály, hrami i knihami a aspiruje na to být „spolehlivým průvodcem světem popkultury“ s vlastním redakčním obsahem.
• ČSFD.cz (Česko-Slovenská filmová databáze) – Největší domácí filmová databáze, založená 2001 Martinem Pomothym, která zahrnuje i seriály. Původně fanouškovský projekt se časem stal mainstreamovou platformou; uživatelé zde hodnotí a komentují seriály podobně jako filmy. ČSFD si získala masovou oblibu díky propojení databázových informací (obsazení, přehled dílů) s komunitním hodnocením a diskuzemi, čímž připomíná českou verzi IMDb.

Fanouškovské a nezávislé weby v ČR

• SerialZone.cz – Oblíbený fanouškovský web založený roku 2007, který se specializuje čistě na seriály. Nabízí rozsáhlou databázi seriálů z celého světa, kalendář vysílání epizod, osobní watchlisty a novinky ze seriálového světa. SerialZone klade důraz na zábavnou formu, komunitu (uživatelé mohou vést statistiky zhlédnutých dílů, psát komentáře) a aktuální informace o nových dílech i připravovaných seriálech, čímž si získal tisíce pravidelných návštěvníků.
• Edna.cz – Web vzniklý v roce 2008 původně jako agregátor seriálových novinek. Edna postupně rozšířila obsah o vlastní fanouškovské weby k populárním seriálům a stala se jedním z nejnavštěvovanějších českých seriálových portálů. Roku 2011 se Edna spojila s úzce specializovaným fanwebem Lost.cz (komunitou fanoušků seriálu Ztraceni), čímž rozšířila svou základnu. Edna dodnes přináší novinky, zajímavosti ze zákulisí, články a fanouškovské diskuze k desítkám seriálů. S návštěvností vrcholící kolem 3,5 milionu zhlédnutí za měsíc v hlavní sezóně patřila k nejvýznamnějším nezávislým projektům, později byla převzata vydavatelstvím a funguje i s podporou profesionální redakce.

Mezi další české projekty lze zařadit například překladatelské stránky s titulky (kde se schází fanoušci zahraničních seriálů), či seriálové sekce velkých zpravodajských webů. Hlavním trendem však je, že se fanoušci sdružují na specializovaných platformách výše zmíněného typu – ty vznikly z nadšení pro seriály a postupně se staly klíčovým zdrojem informací pro širokou komunitu seriálových nadšenců v ČR.

Evropské seriálové weby

Evropa má své vlastní populární seriálové weby v různých zemích, které reflektují jazykovou a kulturní rozmanitost kontinentu. Najdeme zde jak velké mainstreamové portály s mezinárodním přesahem, tak ryze lokální fanouškovské databáze. Mnohé z nich vznikaly už na přelomu milénia a postupně se vyvinuly v důležité zdroje informací pro diváky daných zemí.

Populární evropské portály a databáze

• Digital Spy (Velká Británie) – Jeden z největších britských zábavních webů zaměřených i na televizi. Digital Spy vznikl v roce 1999 původně jako fanouškovské fórum o digitálním vysílání, ale rychle se rozrostl v mainstreamový magazín o seriálech, filmech a showbyznysu. Dnes patří pod vydavatelství Hearst UK a nabízí aktuální zpravodajství, recenze a rozhovory týkající se britských i zahraničních seriálů, stejně jako populární diskusní fóra pro fanoušky.
• AlloCiné (Francie) – Původně založené roku 1993 jako telefonní služba pro filmové informace, později přerostlo v největší francouzský filmový a seriálový web. AlloCiné, často přezdívané „francouzské IMDb“, rozšířilo v roce 2005 svou databázi i na televizní seriály. Nabízí encyklopedické informace o seriálech (obsazení, epizody), uživatelské recenze, trailery i novinky. Díky lokalizovanému obsahu a zaměření na frankofonní tvorbu se stalo hlavní autoritou pro francouzské fanoušky seriálů.

Komunitní a nezávislé projekty v Evropě

• Fernsehserien.de (Německo) – Největší německá databáze televizních seriálů, spuštěná v březnu 1999 jako malá fanouškovská stránka. Původně shromažďovala informace o klasických seriálech ze 70. a 80. let, které nebylo snadné dohledat, a postupně se díky spolupráci s dalšími portály rozšířila na desítky tisíc titulů. Dnes obsahuje podrobné epizodní průvodce, informace o vysílání a aktivní komunitu diskutující v rámci spřízněného fóra. Fernsehserien.de ukazuje sílu fanouškovské základny – z dobrovolného projektu se stal uznávaný zdroj pro německé diváky.
• BetaSeries (Francie) – Příklad novějšího evropského komunitního projektu. BetaSeries vzniklo jako startup v roce 2011 s cílem pomoci fanouškům sledovat, které epizody už viděli a co si pustit dál. Jde o kombinaci trackovací aplikace a sociální sítě pro seriálové nadšence – uživatelé si zde vedou seznamy rozkoukaných seriálů, dostávají doporučení na nové série a mohou o nich diskutovat. BetaSeries odráží trend moderní seriálové fanouškovské kultury, která klade důraz na přehlednost, personalizaci a sdílení zážitků z binge-watchingu napříč komunitou.

Samozřejmě v každé evropské zemi existují i další weby: například ve Španělsku portály typu SensaCine (španělská mutace AlloCiné) či specializované blogy pro telenovely, v Itálii komunitní weby okolo tamních populárních seriálů atd. Obecně však platí, že anglofonní weby jako Digital Spy či mezinárodní databáze (IMDb, AlloCiné) jsou dostupné širokému publiku, zatímco menší jazyky spoléhají na vlastní fanouškovské základny. Evropské seriálové weby tak v souhrnu kopírují pestrost evropské televizní tvorby – každá země má své hvězdné série a stejně tak svůj okruh on-line fanoušků a novinářů, kteří o nich píší.

Světové seriálové weby

Celosvětově největší vliv na podobu seriálových webů měly Spojené státy, kolébka moderní televizní zábavy. Anglicky psané weby dosáhly globálního publika a často určují trendy v online psaní o seriálech. Od tradičních mediálních domů, které přešly na internet, po nové digitální projekty a fanouškovské komunity – seriálový svět je dnes reflektován na internetu opravdu všude.

Globální a americké weby o seriálech

• IMDb – Internet Movie Database, založená v 90. letech, je celosvětově nejznámější databází filmů a seriálů. Ačkoli vznikla ve Spojeném království jako hobby projekt fanouška, rychle se stala globálním standardem – nabízí informace o tvůrcích, hercích, epizodách i uživatelská hodnocení. Dnes na IMDb najdete prakticky každý významný seriál, od amerických po indické či korejské, a miliony uživatelů zde známkují kvalitu jednotlivých seriálů i dílů.
• TV Guide – Ikonické americké médium založené už roku 1953 jako tištěný časopis s televizním programem. V době před internetem formovalo divácké povědomí o seriálech právě TV Guide (např. rozhovory s herci, obálky s populárními postavami). S nástupem webu se TV Guide přesunul do online prostředí, kde nadále poskytuje programové přehledy, ale i aktuální zpravodajství, recenze a exkluzivní obsah o seriálech. Jeho transformace od papíru k webu odráží změnu mediálního prostředí – tradiční mainstream se přizpůsobuje digitálnímu věku seriálového boomu.
• Entertainment Weekly – sekce TV – Magazín Entertainment Weekly (EW) představuje další příklad mainstreamového média, které se výrazně věnuje seriálům. Na svém webu má samostatnou TV sekci plnou recenzí epizod, rozhovorů s tvůrci a herci, novinek o připravovaných seriálech či rekapitulací populárních show. Podobně i další americké weby jako Variety nebo The Hollywood Reporter pravidelně píší o televizních seriálech – od oznámení nových sérií po rozbory fenoménů – čímž dokazují, že televizní tvorba je dnes středem pozornosti velkých médií stejně jako film.

Fanouškovské komunity a blogy ve světě

• Fandom (dříve Wikia) – Celosvětová síť fanouškovských wiki stránek, na nichž komunita vytváří podrobné encyklopedie o jednotlivých seriálech. Každý populární seriál má na platformě Fandom svoji stránku spravovanou fanoušky, kde lze nalézt detailní popisy epizod, postav, fiktivních světů i zákulisních zajímavostí. Tento model „od fanoušků pro fanoušky“ dokládá, jak hluboký zájem publika seriály vzbuzují – fanoušci investují čas do tvorby obsahu, který pak slouží ostatním.
• Television Without Pity – Příklad průkopnického fanouškovského webu z pre-streamingové éry. Tato americká stránka fungovala v letech 1998–2014 a proslula detailními, často ironickými rekapitulacemi epizod seriálů. Fanoušci zde hromadně diskutovali každý díl svých oblíbených show, hodnotili dějové zvraty a vytvářeli „kult“ kolem společného sledování. I když Television Without Pity již zanikla, její odkaz žije dál – právě ona inspirovala vlnu blogů a recenzních webů, které epizodu po epizodě pitvají děj seriálů (dnešní obdoby najdeme např. na Vulture či AV Club).
• Diskuzní fóra a sociální sítě – Současná seriálová komunita se z velké části přesunula i na obecné platformy. Reddit hostí četné diskuzní subreddity věnované seriálům (globální r/television i jednotlivým hitům jako Game of Thrones či Stranger Things), kde fanoušci okamžitě po odvysílání rozebírají nejnovější díly. Na Twitteru či Instagramu lze sledovat „živé“ reakce publika během premiér. YouTube a podcasty zase přinesly recenzní pořady a fanouškovské teorie v mluvené formě. Tyto nové kanály doplňují klasické weby – dávají hlas fanouškům po celém světě a potvrzují, že seriálový svět v médiích je dnes opravdu všudypřítomný a interaktivní.

Nejvýznamnější televizní ocenění

Stejně jako film má Oscary, i televize si vytvořila své prestižní ceny, které odrážejí rostoucí kvalitu a význam seriálové tvorby. Televizní ocenění vznikala postupně – nejdříve v národním rámci (první ceny Emmy se udílely už koncem 40. let v USA), a později i na mezinárodní úrovni, jak se produkce seriálů stala globální záležitostí. Dnes jsou ceremoniály udílení cen pro tvůrce seriálů stejně důležité jako filmové festivaly pro filmaře. Níže přinášíme přehled nejznámějších televizních cen a jejich historie a významu.

Ceny Emmy (USA)

Ceny Emmy představují vrchol amerických televizních ocenění. První ceremoniál Emmy se konal v lednu 1949 v Los Angeles a zpočátku oceňoval pouze lokální televizní tvorbu. Brzy však ceny Emmy získaly celonárodní význam – vznikly Primetime Emmy Awards pro nejlepší večerní seriály, později také Daytime Emmy pro denní pořady a další specializované kategorie. Soška Emmy, pojmenovaná podle přezdívky televizní kamery „Immy“, se stala symbolem kvality v televizi podobně jako Oscar ve filmu. Dnes se na cenách Emmy oceňují nejlepší dramatické a komediální seriály, minisérie, herci, scenáristé či režiséři uplynulého roku. Vítězství nebo nominace na Emmy výrazně zvyšuje prestiž seriálu – například dramata jako Sopranovi či Perníkový táta si díky Emmy upevnily status průlomových děl. Ceny Emmy tak odrážejí vývoj americké TV – od dob černobílých show po současnou „zlatou éru televize“ – a jsou považovány za nejvyšší poctu v oboru televizní zábavy.

Zlatý glóbus (Golden Globe)

Zlaté glóby udílené Hollywoodskou asociací zahraničních novinářů jsou unikátní tím, že oceňují jak filmovou, tak televizní tvorbu v rámci jednoho večera. První televizní kategorie se na Zlatých glóbech objevily v roce 1962 a od té doby si seriály vydobyly pevné místo vedle filmů. Zlatý glóbus za nejlepší televizní seriál (drama či komedii) nebo herecký výkon v seriálu je velmi ceněný, přestože Glóby nemají tak čistě „odborný“ profil jako Emmy (hlasují zahraniční novináři, ne profesionální akademie). Pro seriály však získání Zlatého glóbu znamená obrovskou publicitu – ceremonie je široce sledovaná po celém světě. Často se stává, že nové seriály díky Glóbu proniknou do povědomí (např. The Marvelous Mrs. Maisel získala Glóbus a přitáhla pozornost širšího publika). Zlaté glóby jsou také specifické uvolněnější atmosférou a kategoriemi dělenými na drama/komedii, což někdy umožní dvojnásobné ocenění (dramatický i komediální seriál roku). Celkově tak Zlaté glóby doplňují Emmy – jsou jakousi „rozehřívací“ cenou sezóny, která reflektuje vkus hollywoodských kritiků a zahraničních novinářů.

Ceny BAFTA (Británie)

Ve Velké Británii plní roli vrcholného televizního ocenění British Academy Television Awards, obecně známé jako ceny BAFTA. Britská akademie začala samostatně oceňovat televizní tvorbu v roce 1955 (do té doby udílela převážně filmové ceny). Dnes jsou BAFTA Awards pro televizi jednou z nejvýznamnějších událostí britského TV průmyslu – vítězové jsou vybíráni členy Britské akademie filmového a televizního umění. BAFTA tradičně reflektuje specifika britské tvorby: často vyhrávají kvalitní minisérie, dramatické filmy či originální komediální seriály z produkce BBC, ITV a Channel 4. Kategorie zahrnují nejlepší dramatický seriál, nejlepší mezinárodní seriál, herecké výkony a řadu technických kategorií. Pro britské tvůrce má BAFTA podobnou prestiž jako Emmy pro Američany. Úspěchy na BAFTA zároveň zviditelňují britské seriály i za hranicemi – například historické drama Koruna (The Crown) či krimi série Broadchurch získaly BAFTu a posílily tím svůj mezinárodní věhlas. Ceny BAFTA tedy ilustrují evropský přístup k televizním oceněním: důraz na domácí tvorbu vysoké kvality a tradici, která sahá až k počátkům televize.

César (Francie)

Francouzská kinematografie má své slavné ceny César, které byly založeny roku 1976 a často se přirovnávají k americkým Oscarům. Tyto ceny jsou však zaměřeny především na filmovou tvorbu – pro televizní seriály dlouho neexistovala srovnatelně prestižní domácí cena. Ve Francii byly oblíbené spíše televizní festivaly a mezinárodní ocenění. Význam cen César pro seriálový svět spočívá v tom, že ukazují tradiční francouzský důraz na filmové umění; teprve v posledních letech, s rozvojem kvalitních „cinematických“ seriálů (např. Dix Pour Cent / Call My Agent!), získává i televizní tvorba větší uznání. Místo vlastních „televizních Césarů“ se francouzské seriály prosazují na mezinárodní scéně – vítězí na evropských festivalech nebo v mezinárodních kategoriích Emmy. Césary tak v kontextu tohoto tématu připomínají, že v Evropě nebyla prestiž vždy rovnoměrně rozdělena: zatímco v USA seriály sbíraly Emmy, ve Francii se dlouho největší pocty dostávalo filmům (César) a televize stála spíše stranou elitních cen.

Mezinárodní a evropská ocenění

• Mezinárodní ceny Emmy – Udíleny od roku 1973 pro nejlepší televizní projekty z mimoamerických produkcí. International Emmy Awards rozšířily prestiž Emmy za hranice USA a umožnily vyniknout evropským, asijským či latinskoamerickým seriálům na globální scéně. Například britské, izraelské či španělské seriály si odnesly nejednu Mezinárodní Emmy, což dokládá, že špičková televizní tvorba vzniká po celém světě.
• Festival v Monte Carlu – Zlatá nymfa – Prestižní televizní festival založený monackým princem Rainierem III. v roce 1961. Každoročně se v Monte Carlu scházejí tvůrci z desítek zemí a soutěží o ceny Zlatá nymfa pro nejlepší seriály, herce a tvůrčí počiny. Tento festival byl jedním z prvních, který pojal televizi jako mezinárodní umění hodné ocenění, už v době, kdy byla TV ještě v plenkách. Dnes jde o událost světového významu, kde triumfují jak americké, tak evropské či světové seriály (v minulosti zde uspěly třeba britské detektivky, australská dramata či severské krimi).
• Rose d'Or (Zlatá růže) – Mezinárodní ocenění s dlouhou tradicí, založené roku 1961 ve Švýcarsku. Původně šlo o festival zábavních pořadů pořádaný Evropskou vysílací unií (EBU), který postupně zahrnul i seriálovou tvorbu. Zlatá růže oceňuje excelenci v televizní produkci napříč žánry – od sitcomů přes dramata po reality show. Pro evropské tvůrce má zisk Rose d’Or zvláštní význam, neboť potvrzuje jejich úspěch v konkurenčním poli mezinárodní televizní zábavy.

Kromě uvedených existují desítky dalších cen. Každá země si často pořádá vlastní televizní ceny – například v Německu Deutscher Fernsehpreis (Německá televizní cena, založena 1999), ve Španělsku tradiční Premios Ondas (udílí se od 1954 pro rozhlas i TV) nebo v Česku divácká anketa TýTý (populární v 90. letech a 2000s, naposledy udělena 2015). V posledních letech se také český Český lev – původně filmové ceny – rozšířil o kategorie pro televizní tvorbu. Tyto národní ceny odrážejí specifika lokální tvorby a vkusu domácího publika. Přestože nemají celosvětový věhlas, hrají důležitou roli v oceňování práce místních tvůrců a posilují renomé televizní tvorby v daném regionu.

Specifické kulturní přístupy k televizní tvorbě

Různé kouty světa mají odlišné pojetí televizních seriálů, což se odráží i v médiích a oceněních. Americký model historicky stavěl na dlouhých sezónách o desítkách epizod, tvůrčím vedení tzv. showrunnerů a silném komerčním zázemí – proto americké ceny Emmy či Zlaté glóby často dominují velkorozpočtové série. Britský přístup naopak vyniká krátkými seriálovými sezónami (často jen 6 dílů) a důrazem na autorskou vizi; britské BAFTA tak často oceňují minisérie nebo jedinečné dramatické počiny. Ve Skandinávii vznikl fenomén „Nordic noir“ – ponuré detektivní seriály – který si vydobyl vlastní prestiž a posbíral mezinárodní ceny díky originální atmosféře a sociálním tématům. Latinská Amerika má tradici telenovel – dlouhých melodramatických seriálů – které sice globálně nejsou ceněny prestižními akademiemi, ale získávají populární ceny a ohromné domácí publikum. V neposlední řadě asijské seriály (např. japonské anime série či korejské dramatické „K-dramas“) představují další odlišný přístup – se svou estetikou a vyprávěcími postupy si získaly masy fanoušků online, i když v západních oceněních se objevují výjimečně.

Tyto kulturní rozdíly se promítají i do toho, které seriály jsou oslavovány v médiích a cenách. Americké mainstreamové weby a magazíny často upřednostňují domácí produkci a globální hity, zatímco evropské weby věnují velký prostor vlastní tvorbě a regionálním hvězdám. Na mezinárodních cenách se stále častěji prosazují neanglofonní seriály, což svědčí o narůstající kvalitě a ambicích „národních“ televizí. Celkově platí, že seriálový svět je bohatý a mnohovrstevnatý – odráží kulturní kontext své země původu. Média i ocenění tento svět zrcadlí: dávají prostor jak hollywoodským produkcím, tak originálním hlasům z Evropy, Asie či jiných regionů. A díky internetu se dnes můžeme o všech těchto seriálových pokladech dozvědět na specializovaných webech během pár kliknutí a společně slavit jejich úspěchy napříč kontinenty.