Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?

Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde...

Víš..., když je člověku moc smutno, má rád západy slunce...

Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.

Nevěděl jsem už pořádně, co říci. Připadal jsem si strašně nešikovný. Nevěděl jsem, jak se mu přiblížit, jak se k němu dostat... Svět slz je tak záhadný.

„Rodiče mi svůj milovaný sedan zanechali v perfektním stavu, a já jim vrátím omlácený vrak s dírami po kulkách. Mám pocit, že přestanu být jejich oblíbeným dítětem. A aby bylo jasno, jsem jedináček.” „Je zdravé tu a tam někoho zklamat,” prohlásila Zoe. „Já celý život nacházím nové způsoby, jak zklamat co nejvíce lidí, a zatím to jde skvěle.”

Jediným důvodem, proč slunce stále přetrvává, zatímco člověk umírá, je, že slunce na smrt nikdy ani nepomyslí. Jediné, o čem ví, je být.

Bohové v lidských myslích jsou pouze zosobněním věcí, jichž se lidé bojí a před nimiž mají největší úctu.

Hrdina zachraňuje život a učiní konec všem jeho špatnostem, aniž si uvědomuje, že tím zároveň vytváří špatnosti nové.

Těm, které jste nepronásledovali, jste postavili sochy, zneužívali jste a překrucovali jejich slova, aby odpovídala vašim představám.

Pro lidstvo neexistuje žádné jiné vysvobození nežli uvědomnění si vlastního božství.