Budoucí básnířka, čtrnáctiletá Irina Knorring opustila Ruskou říši v listopadu 1920 na jedné ze 126 lodí, které odvážely zbytky Bílé armády z Krymu. Psaní deníku jí bylo útěchou a radostí na složité cestě do exilu. I přes těžkosti, které popisuje, nejsou však její zápisky drásavé. Působí prostě a bezprostředně, jako rozprávění s blízkým člověkem. Dnes její deník představuje nejen osobní příběh mladé dívky z Charkova, ale nabízí též bezprostřední vhled do doby minulé a nastavuje zrcadlo době naší.

No description yet