V povídkách, jejichž délka kolísá od několika odstavců po několik stránek, Atwoodová potutelně oslovuje mladé ctižádostivce, píše o znepokojení, s nímž se díváme na svoje staré fotografie; předkládá nám Horatiovy skutečné názory na Hamleta; v básni „Vraťte mi maminku: zaříkávání“ zkoumá, co měly „dokonalé“ hospodyňky z dávno minulých let skutečně za život, a v povídce „Zvířata odvrhují svá jména“ zase s překvapivými výsledky převíjí dějiny pozpátku.

No description yet