Erotický román. Alina Reyes vydala svůj první román Řezník (Le Boucher) v roce 1988. Kniha získala cenu Pierra Louyse, stala se téměř ihned bestsellerem a byla přeložena do patnácti jazyků. Autorka původně působila jako novinářka na volné noze v rodné jihozápadní Francii. V současné době žije střídavě ve svém rodišti a v Paříži. Literární pseudonym si vypůjčila z díla Julia Cortazára. Ukázka: Čepel nože jemně pronikla do svalu a pak jím pružně projela z jednoho konce na druhý. Pohyb byl dokonale ovládán. Plátek masa padl na špalek a chabě se při tom prohnul. Černé maso oživené dotekem nože zářilo. Řezník položil levou ruku naplocho na roštěnku a pravou se do ní opět zařízl. Na vlastní dlani jsem cítila chlad elastické hmoty. Pozorovala jsem pohyb nože, který vstupoval do pevného, neživoucího masa a proměňoval ho v čerstvou ránu. Ocel klouzala po tmavém povrchu, čepel a stěna se leskly. Řezník bral plátky jeden po druhém a řadil je na špalek. Mlaskavý zvuk, který vydávaly při dopadu, zněl jako polibek na dřevo. Začal upravovat jednotlivé kousky špičkou nože. Okrajoval tlusté maso, jehož nažloutlé odřezky dopadaly až na kachlíčkovou stěnu. Ze svazku na železném háku odtrhnul list povoskovaného papíru, doprostřed umístil první plátek masa a na něj pustil druhý. Ještě mlaskavější polibek. Poté se obrátil ke mně a těžký balík, který držel vodorovně na dlani, hodil na váhu. Mdlá vůně syrového masa mi stoupla do hlavy. Světlo letního rána, které pronikalo skrze širokou výlohu, ho barvilo do ostré červeně, tak krásné, až se mi z ní zvedal žaludek. Kdo říká, že je maso smutné? Maso není smutné, je zlomyslné. Sídlí nalevo od duše, zmocňuje se nás ve zbloudilých hodinách, unáší nás na hluboká moře, topí nás a zachraňuje; maso je náš průvodce, temné a hluboké světlo, mocné poutadlo, do něhož se po spirálovité křivce propadá náš život, vysávaný až do závrati. Hovězí maso přede mnou bylo úplně stejné jako to, jež zdobilo přežvýkavce na lukách, až na jednu maličkost: vyprchala z něho krev, ta mocná řeka, která tak rychle přináší a odnáší život, a zbylo po ní jen několik kapek perlících se na bílém papíře. A řezník, který mi celý den vykládal o sexu, byl z podobného masa, bylo však teplé, chvilku měkké a chvilku zas tvrdé; řezník měl své pěkné kousky a své odřezky, náročné, toužící hořet vlastním životem, proměnit se v maso. Ani s mým masem tomu nebylo jinak a já cítila, jak se mi při řezníkových slovech zapaluje plamen v rozkroku. ...

No description yet