V současnosti přišlo do módy poutnictví. Zdá se, že mnozí lidé touží po dlouhodo - bějším putování. Jak si ale tuto touhu vyložit? Po čem ve skutečnosti touží ti, kdo si berou na pár dní volno, aby mohli být v přírodě? Je to jednak touha vystoupit z běžného života. Vyskočit z každodenního kolotoče a na chvilku se věnovat něčemu zcela od - lišnému, jen tak si jít a nemuset odvádět výkon. Dalším důvodem oné touhy je návrat k prostému životu. Na túru si nemůžeme zabalit do batohu mnoho věcí. Musíme se vědomě omezit, aby zavazadlo nebylo pří - liš těžké. A pojednou nám dojde, jak málo toho k životu potřebujeme. Toužíme také zakusit přírodu. Putujeme jí a vnímáme její kouzlo. Za chůze se ko - cháme krásou krajiny. Ale také zakoušíme vedro, když slunce pálí, jindy zase prudký liják a silný vítr, které nám putování stě - žují. Přibližujeme se přírodě a uvědo - mujeme si, že jsme její součástí. Příroda neposuzuje, dovoluje nám být, jací jsme. Na poutnické cestě se setkáváme se se - bou samými. Směřujeme k osvobození od každodenních starostí a problémů. A navíc jsme v té době "offline", jsme nedostupní, zato jsme plně přítomni v daném okamžiku. Jak tak jdeme, uvě - domujeme si sebe samé, setkáváme se se sebou, přicházíme k sobě.

No description yet