Básník Jiří Hort zůstává věrný své poetice všedních věcí a dní, ve kterých se na sídlištích zhmotňují zapomenutí hrdinové práce, fotbaloví fanoušci, pouliční postavy noci, děti z děcáku, dorůstající vnučky. Všem svou sbírkou staví dům, ve kterém spolu mohou bydlet. Lidé, kteří tu žijí, jsou sví, přirození, syroví, bez příkras a póz. Někteří sem přicházejí, protože nemají kam jinam. Zůstali ve světě sami, nejsou příliš šťastní, ale jejich děti si svůj sen sní. Světy se prolínají.

No description yet