Zpověď profesora religionistiky, bývalého čelního propagátora buddhismu o důvodech jeho konverze k římskokatolické církvi. Autor z novotomistických pozic ostře napadá buddhismus, jehož neudržitelnost vidí v nepřekročitelnosti vlastního sobectví jakožto konečném východisku, ale diskutuje i s filosofií postmodernismu, jež zavádí člověka do bezvýchodnosti subjektivismu a relativismu.Proti tomu klade víru v objektivní, jasně poznatelnou pravdu a mravní hodnoty. Kniha zaujme neskrývaným osobním zaujetím i provokativními tématy, jako je neomylnost církve, nutnost „netolerance“ církve nebo otázky spásy duše zvířat, antikoncepce či přítomnosti Boha v hašiši.

No description yet