Koutníková leccos ví o undergroundu a Bondym. Její poezie je férová a citlivá. Na jedné straně čistota, sarkazmus, říkadla a nadhled, na druhé temná patologie člověka a jeho příběhy, touhy i porážky. Člověk a svět dennodenně dojíždějí, kam ani původně nechtěli. Dojíždějí sami sebe. Jediné, co pak zbývá, co nelze zhodnotit, koupit, ironicky odsoudit nebo zbásnit, jsou chvíle dojetí. Ty nikdo nevyčíslí.

No description yet