Může být láska k Bohu silnější než ta lidská? Jana je přesvědčená, že její víru nemůže zlomit vůbec nic. Zvlášť když konečně může žít v klášteře. Vstupuje mezi sestry plná nadějí, odhodlání, ale i iluzí. Ty se začínají s každodenním řeholním životem plíživě drolit. Jana musí znovu potěžkat svůj nenaplněný vztah k Viktorovi, ale především si odpovědět na otázky, jež do jejího života vnáší záhadná a nespoutaná Karin. Janina představa o tom, jak vypadá skutečná láska, se dramaticky mění a rozostřuje. Stejně tak se společenství sester musí denně ptát, jak se dá v proměněném světě navrátit ke svému původnímu poslání. Román čtenáři umožňuje nahlédnout do tajemného světa, který je mu běžně nepřístupný a jehož všednost naprosto neodpovídá obecně sdíleným představám. Jakkoliv se takto zachycený obraz života v klášteře může místy jevit jako dost nelichotivý, nikoho nesoudí. Je to především portrét člověka se vším světlým i temným, co jeho bytí přináší. V neposlední řadě je tato kniha fascinujícím milostným příběhem. Protože lidská láska je jako nezkrotitelné, mnohočetné zvíře, které k sobě vytrvale hledá druha… Sdílet Přišlo mi nesmírně osvěžující, že příběh ukazuje úplné počátky řádu – bavilo mě sledovat budování skromného příbytku Božího. Úplně jsem před sebou viděl ty oprýskané, plesnivé zdi, které měly k teplému domovu hodně daleko. Byl to zajímavý pohled, který bych si s rokem 1989 nikdy sám nespojil. Je v tom ten krásný paradox doby – kontrast mezi svobodou a striktními pravidly, která jsou mnohdy nepochopitelně přísná, zvlášť co se týče přátelství mezi samotnými sestrami. Celá recenze

Více...