Ústava garantuje základní práva a možnost se jich dovolat před nezávislými soudy. Kdo ale vlastně určí, co to které základní právo znamená? Ústavní soud ČR prosazuje už přes dvě desetiletí doktrínu, podle které máme široce chápaná základní práva, jejichž pravý obsah se vytváří až v soudním řízení, kde je bráníme před omezujícími zákony. Hospodářské, sociální a kulturní nároky patří mezi jediné, jejichž rozsah může Parlament ovlivnit. Autor tuto doktrínu zpochybňuje a nabízí takové čtení Listiny základních práv a svobod, které chápe demokratický Parlament jako orgán, který je častěji než Ústavní soud legitimován k dotváření obsahu našich základních práv. Protože si kniha klade v českém prostředí dosud nepoložené otázky, je určena širokému okruhu zájemců o právo, politiku, filozofii a další společenskovědní obory.

No description yet