To nejcennější, co máme, je čas. Lux Lysanderová je uhoněná svobodná matka a špatně placená servírka. Před totálním zhroucením ji zachrání nabídka rodičů, aby si na dva týdny vyjela někam do přírody, že se jí postarají o čtyřletého syna. Lux vyrazí tábořit do místa zvaného Měsíční údolí a užívá si volnosti. Uprostřed noci ji probudí zima, a když vyjde ze stanu obklopuje ji hustá mlha, z níž v dálce problikává světlo. Vydá se tím směrem a najednou se ocitá na prosluněné louce uprostřed skupiny lidí, jejichž oblečení, způsob mluvy i chování působí dojmem, jako by byli z jiných časů. A pak si Lux uvědomí, že oni jsou z jiných časů. Ocitla se v idylické komunitě, žijící v naprostém odloučení od světa. Jakmile v ní odezní šok, že se přesunula časem na začátek dvacátého století, začne si Lux užívat přirozenosti a nekomplikovanosti zdejšího života. Stres a vypětí moderní doby se rozplývají, namísto nich nastupuje klid a nebývalá energie. Ke své neskonalé úlevě se může přesunovat v čase tam a zpět: od milovaného syna, který je bezezbytku dítětem moderních časů, ji to táhne zpátky na jediné místo, kde se cítí opravdu doma. Jak dlouho lze ovšem vést takto rozpolcený život?

No description yet