Pouta mezi matkou a dítětem a mezi mužem a ženou mají neuvěřitelnou moc Juniper přišla na svět o čtyři měsíce dříve, ve 23. týdnu těhotenství. Vážila 570 gramů, měřila 29 centimetrů, asi jako panenka Barbie. Hlavičku měla menší než tenisový míček. Její kůže byla tak průsvitná, že bylo vidět chvějící se drobné srdce. Juniper se narodila na samé hranici života a smrti a ve vzduchu visela otázka, zda je větším aktem lásky pokusit se ji zachránit, nebo ji nechat jít. Rodiče Junie se rozhodli její život vybojovat, a přinášejí vám tak neuvěřitelný příběh. Ve své vynikající monografii zkoumají, jakou sílu mají při záchraně lidského života vztahy, jakou moc může mít pouto mezi matkou a dítětem a mezi mužem a ženou. Spolu s nimi můžete sledovat jejich cestu od křehkého začátku po zázračné přežití. „Bez ustání nám umírala, přežívala, pak znovu umírala. Pomalu nám docházelo, že jediným východiskem je vytvořit pro ni svět mimo inkubátor. A tak jsme pro ni nekonečné noci tvořili možnou budoucnost a zpívali jí písničky o slunci, četli jí knížky, ve kterých děti uměly létat. Podělili jsme se o příběh, jak jsme bojovali, abychom o ni nepřišli. Pověděli jsme jí o tom, co z nás udělalo pokorné rodiče, i o tom, co nás zlomilo. Chyby i selhání, které se spolčily proti jejímu stvoření. Když se nám podaří zaujmout ji tak, že zatouží dozvědět se, co bylo dál, třeba se nám povede ji s námi udržet až do svítání.

No description yet