Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova i nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu.
Sdílet
Kniha Foukneš do pěny je velmi reálná a jeví se, že o to se Třeštíková povětšinou snaží. Vykreslit prostý a všední život, který je dokonalou literární látkou, právě svou podprahovou a zamlčovanou fantaskností. Kniha začíná velice slibně a slohově silně překvapí svou poetičností, někdy ve své druhé třetině lehce poleví a tempo slábne, oči občas uskočí z řádku na řádky níž, metafory tolik nerezonují a chvíli zde vyplouvá Osm. Naštěstí však detektivní motiv zmizí, není zde potřeba a nehodí se do vzorce, který byl nastaven. Přestože lze uskočit k definici oddechového čtení, nebude rozhodně správným označením. Oddychnout si v těžkosti příběhu nelze, nelze ho však ani přestat číst, uteče jako to fouknutí. Nyní se to povedlo, název odpovídá slohové vyzrálosti vyprávění. Tak jak se fouklo, fouklo se skvěle. Z obláčku jistot nezaprší ani to moře.
Celá recenze

No description yet