Povinná četba milovníků hororu. Exorcista – nebo též Vymítač ďábla – patří bezesporu mezi největší hororové klasiky všech dob. William P. Blatty sepsal tento román v roce 1971 a zakrátko byl příběh pod stejným názvem uveden i na filmová plátna a záhy si získal řadu odpůrců i příznivců. Těm prvním především vadilo, že do hlavní role na svou dobu skutečně drastického snímku byla obsazena dětská herečka Linda Blaireová. I přesto se film s Maxem von Sydowem v roli Otce Merrina stal trhákem a v dalších letech se dočkal ještě dvou pokračování, přičemž třetí díl režíroval sám William P. Blatty. V roce 2000 se pak konala obnovená premiéra filmu, který byl obohacen o doposud neuvedené záběry. Děj celého příběhu je zřejmě všeobecně znám. Malé děvčátko Regan onemocní. Nejedná se však o chřipku nebo spalničky, ale o její duši, které se zmocní samotný ďábel. Nejprve se z dívčina pokoje ozývají podivné zvuky, její postel se sama od sebe otřásá, Regan chodí ve spánku a povídá si s neviditelnými lidmi. Její matka Chris ji proto vezme na vyšetření, která však nic neprokážou. Později začne dítě po doktorech plivat a častuje je těmi nejoplzlejšími výrazy. Koňské dávky všemožných prášků nezabírají, a tak se zoufalá matka obrací na Damiena Karrase, kněze a psychiatra v jedné osobě. Chris je posedlá představou, že se Regan zmocnil ďábel. Tato myšlenka se Karrasovi nezamlouvá – tedy alespoň do chvíle, kdy ho děvčátko pozdraví hlasem jeho nedávno zesnulé matky a pozvrací mu svetr něčím, co by mohla být instantní jíška od Vitany nebo hrachová kaše ze závodní jídelny. Karras se s exorcizmem stále zdráhá, ale když mu dítko předvede několik psychokinetických triků a prohodí pár frází v latině, němčině či francouzštině – v jazycích, které nikdy neumělo – pozve si Damien na pomoc Otce Merrina. Ten je přes vymítání zkušeným odborníkem, a tak jakmile začne Reganina postel levitovat ve vzduchu a děvče otočí hlavu o třistašedesát stupňů, souboj s ďáblem může začít… Exorcista je vedle Stokerova Draculy považován za nejdramatičtější horor všech dob. Jeho knižní podoba je daleko zajímavější než verze filmová, neboť obsahuje řadu nechutných, zvrácených okamžiků, které by se ve filmu mohly objevit jen stěží. Kniha by rozhodně měla patřit mezi povinnou četbu všech strachmilujících jedinců.

No description yet