Ve své deváté sbírce Hana Karolina Kobulejová střídá nevšední zážitky z cest s hlubokou introspekcí, která se ptá po významu slov, citů i dojmů. Citlivě zkoumá a objevuje nejenom svět, ale i své nitro. Váhá, tápe, bloudí labyrintem neuchopitelného, ale přesto otevírá cesty k novým výkladům jevů a situací, které všichni důvěrně známe. Někdy se při tom nechá vést vnitřním kompasem, jindy se obrátí pro radu k hvězdám nad hlavou, ale co je nejdůležitější, nikdy se nepřestává ptát a žasnout. Symbolika vznesení s lehkostí jednotí obsažená sdělení do niterní zpovědi s vůní mandloňového okvětí.

No description yet